Yesterday je nejpřebíranější píseň v pop music. Jako instrumentálku ji nahrál virtuóz Josef Suk i saxofonista Kenny G
O uplynulém víkendu vstoupil mezi osmdesátníky legendární exBeatle Paul McCartney. Vedle dalších důvodů proslulosti si Sir Paul McCartney zaslouží nepochybně pozornost jako autor. Pěknou řádkou písniček vydatně přispěl do pokladnice pop music, a to v rámci veleslavné liverpoolské čtyřky, se svou kapelou Wings i na sólové dráze.
V první řadě to zcela jistě platí o melancholické baladě Yesterday. O mimořádné a nevídané oblibě této McCartneyho skladby svědčí to, že existuje snad více než tři tisíce různých verzí a zpracování, vokálních i instrumentálních, což z ní činí nejpřebíranější píseň v pop music…
A právě z tohoto soudku budeme v první části Vlídných tónů čerpat a sneseme vám několik instrumentálních podob Yesterday, tedy kompozice určené pro akustické nástroje a smyčcový kvartet.
Existují různé názory na vznik Yesterday, ale podle anglického publicisty Stevea Turnera, autora knížky Jak vznikaly písně The Beatles, se prý Paul McCartney jednoho rána probudil v bytě herečky Jane Asher, s níž tenkrát chodil, ihned se posadil k pianu a začal přehrávat melodii jedné z nejkrásnějších písniček všech dob, v níž pak zpíval: „Včera byla láska taková příjemná hra, teď ale potřebuju místo, kam bych se ukryl.“
Čtěte také
Skladba byla zařazena na řadové album Beatles Help z roku 1965, ale ve stejnojmenném filmu nezazněla. Dokonce nevyšla ve své době na Britských ostrovech na singlu. Na druhé straně Atlantiku, v Americe, však ano a stala se tam velkým hitem.
Ve Vlídných tónech nabídneme k poslechu hned třikrát Yesterday v moci jiných coby instrumentálku. Nejprve v aranžmá slavného Francouze Paula Mauriata, které není vzdálené McCartneyho autorskému záměru. Dále v podání komerčně velice úspěšného sopránsaxofonisty z amerického Seattlu Kennetha Bruce Gorelicka neboli Kennyho G z jeho alba The Moment, Okamžik, z roku 1996 a také v provedení českého virtuózního houslisty Josefa Suka za doprovodu orchestru Václava Hybše.
Celé Vlídné tóny však budou věnovány melodiím Paula McCartneyho jako The Fool On The Hill, Eleanor Rigby nebo Mull of Kintyre v podání světoznámého britského klarinetisty s bradkou a buřinkou Mr. Ackera Bilka, ale jinak převážně českých interpretů – kytaristy Lubomíra Brabce a basisty Karla Vágnera, Konstelace Josefa Vobruby s flétnistou Jiřím Válkem i Pražských smyčců Jana Hrábka.
Související
-
Hammondky se staly nástrojem sportovních stadionů, ale pronikly také na hitparády
Hlavní roli ve Vlídných tónech tentokrát hrají hammondky neboli elektrofon, nástroj, který ve třicátých letech minulého století vyvinul americký inženýr Laurens Hammond.
-
Právě jubilující houslový virtuos Václav Hudeček: Jižními Čechami jsem opravdu odkojen
„Já jsem se sice narodil v Rožmitále pod Třemšínem, ale dvanáct let jsme bydleli v Blatné. A když zemřel můj blatenský učitel hudby, tak jsem dojížděl do Strakonic.“
-
Působivá hudba z filmů 1492: Dobytí ráje nebo Ohnivé vozy k uctění Vangelisovy památky
Půlhodinka Vlídných tónů je tentokrát určena smutným důvodem. Odešel slavný autor filmové hudby Evangelos Odysseas Papathanassiou, kterého svět poznal jako Vangelise.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
