Měsíční řeka, Dny vína a růží, Růžový panter, Ptáci v trní... Před 100 roky se narodil autor těchto melodií Henry Mancini
Sto let uplynulo od narození jedné z nejzářivějších hvězd žánru, kterému se v hudebním pořadu Vlídné tóny v prvé řadě věnujeme – tedy easy listening, hudby k příjemnému poslechu. Veleslavný skladatel filmové a televizní hudby, dirigent a aranžér Henry Mancini byl za svá díla oceněn čtyři soškami Oscara, na kontě má i Zlatý glóbus a dvacet cen Grammy, včetně té in memoriam za celoživotní přínos z roku 1995.
Tento muž, rodným jménem Enrico Nicola Mancini, po rodičích italského původu, přišel na svět 16. dubna roku 1924 v Maple Heights ve státě Ohio. Vyrůstal v pensylvánském městě Aliquippa, kde byl jeho otec zaměstnán v tamních velkých ocelárnách, ale zároveň vášnivě miloval muziku. Však také naučil mladičkého Henryho hrát na flétnu, který si k ní zakrátko přidal piano...
Jak se později ukázalo, přesídlení do New Yorku Mancinimu možná zachránilo život. Zuřila totiž druhá světová války a za rok odvedli mládence jeho ročníku z jeho domovského města k divizi, která byla vyslána do Evropy, do Ardén. Henry Mancini měl tehdy bydliště v New Yorku, a tak narukoval k jiné jednotce.
Po konci války získal angažmá v orchestru Glenna Millera, jenž tenkrát vedl Tex Beneke. Nebyl to jediný Henryho dotyk s památkou tragicky zesnulé hvězdy swingové éry. Jako zaměstnanec filmového studia Universal zkomponoval hudbu k životopisnému filmu Glenn Miller Story, a to je vlastně začátek jeho cesty ke slávě.
A sláva to byla bezesporu zasloužená, neboť Henry Mancini složil plejádu převážně filmových melodií, které vrostly v přízeň posluchačů na celém světě, jako Růžový panter, Dny vína a růží, Měsíční řeka, Ptáci v trní, Peter Gunn a další.
A tyto nejslavnější skladby zahrnují Vlídné tóny ke stému výročí narození Henryho Manciniho.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
