Orchestr Karla Vlacha ve svátečním duchu naplní poslední Vlídné tóny letošního roku

27. prosinec 2021

Lze se domnívat, že hudební obsah půlhodinky Vlídných tónů bude dostatečně reprezentativní.  Je totiž sestavena z orchestrálek bandu, bez nějž si český swing, ale také pop music v druhé polovině 20. století neumíme představit. Ano, mám na mysli orchestr Karla Vlacha.

Od narození slovutného kapelníka uplynulo letos na podzim 110 let. Nejenže Karel Vlach náležel k dobové evropské swingařské špičce, určoval v dobrém slova smyslu v 50. a částečně i v 60. letech charakter domácí populární, nebo jak i on říkal taneční hudby, když doprovázel české hvězdné zpěvačky a zpěváky, kterým vybíral i repertoár.

Karel Vlach přišel na svět 8. října 1911 v Praze na Žižkově. Byl nejstarším z pěti sourozenců. Maminka mu zemřela, když mu bylo osmnáct a s otcem se pak přestěhoval do Holešovic.

Už od mladých let byl znám jako člověk praxe, který toho příliš nenapovídal a vždy se vyjadřoval lapidárně, přímočaře, což naznačují i jeho vzpomínky, z nichž si dovolíme citovat několik vět: „Mám-li být upřímný, nemám čas na povídání o minulosti. Zde je můj diář, začínám v osm, končím v divadle někdy k půlnoci, přitom se musím připravovat, jezdit na zájezdy, děláme desky, písničky pro rozhlas i televizi a divadlo. Já jsem člověk zítřka, nemám nikdy čas na včerejšek,“ zmínil Karel Vlach na konci 70. let.

Budoucí slavný kapelník vystudoval nižší reálku a potom se živil jako obchodní příručí a zástupce. U firmy Stein nabízel zákazníkům boty, ale to ho jen odvádělo od milované muziky. Vlach se naučil hrát na trubku jako samouk a s kamarády začal jako nadšený amatér hrát v sále Jednoty úřednické v Praze na Vinohradech. Tam můžeme hledat jeho swingové začátky a zdroj celoživotního zájmu o tento žánr, který pak dovedl, jak dobře známo, do profesionálních výšin.

Čtěte také

Ovšem dnes zaostříme pozornost na nahrávky, které stylově míří do tohoto pořadu. A protože se nacházíme ve vánočním oktávu, jako první ve Vlídných tónech s orchestrem Karla Vlacha zazní Vánoční melodie autora Jaromíra Vomáčky z singlu z roku 1965 se sólisty trumpetistou, jihočeským rodákem Miloslavem Burešem a varhanicí Evou Francovou

Nebude chybět ze stejného singlu Večerka, neboli Il Silenzio autora, italského trumpetisty Nini Rossa, opět se sólistou, trumpetistou Miloslavem Burešem, ale třeba i Směs waltzů číslo jedna různých autorů z roku 1954 a také velký instrumentální hit berlínského pianisty Horsta Jankowského Eine Schwarzwaldfahrt (Procházka v černém lese) v předvánoční nahrávce z roku 1967 orchestru Karla Vlacha z vánočně a exportně pojatého alba Dancing Through the Christmas Time se sólisty trumpetisty Václavem Týfou a Václavem Králem a kytaristou Rudolfem Daškem.

V druhé půlce letošních finálních Vlídných tónů zůstaneme s orchestrem Karla Vlacha, ale objevíme pro vás v ukázkách supraphonské album vydané v polovině 70. let na audiokazetě s názvem Karel Vlach hraje Jaroslava Ježka, na němž ve spolupráci se sborem Lubomíra Pánka zajímavě a svěže pojal hudební klasiku Osvobozeného divadla. I s poslední skladbou, která vhodně završí poslední Vlídné tóny v roce 2021: Na shledanou v lepších časech!

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související