Na vlnách Českého rozhlasu jsem se poprvé objevil v roce 2016, a to na stanici středočeského Regionu. Dodnes jsem vděčný za trpělivost, se kterou kolegové i posluchači snášeli mé první moderátorské krůčky, absolvované převážně metodou pokus-omyl. Po šesti letech zejména víkendových služeb jsem s radostí přijal nabídku stát se součástí tehdy nově vznikající Pohody. Od té doby se snažím, aby se nám i na této stanici do nového dne vstávalo o něco lépe, veseleji a pokud možno s úsměvem na rtech.
Na Pohodě mám rád hlavně kultivovaný výběr hudby, pozitivní vyznění a samozřejmě skvělé kolegy, se kterými je radost vysílat.
Řídím se heslem “budeš vždy litovat toho, co jsi nezkusil, než toho, co jsi zkusil a nevyšlo to”, a asi i díky několika šťastným náhodám jsem se tak na prahu čtyřicítky dostal do krásné životní fáze, kdy mi téměř všechny věci, kterými se živím, dělají radost. Vím, že to není samozřejmé, a o to víc jsem za to svému okolí vděčný.
Ve volném čase se snažím věnovat své rodině a čas od času si (coby podprůměrný amatérský herec) zahraji divadlo u nás v Říčanech nebo blízkém okolí. Můžu se utlouct po vanilkových rohlíčcích a jsem obrovským fanouškem hudebníka Stinga, ovšem bojím se, že kdybych ho někdy potkal naživo, nevypravím ze sebe ani hlásku. Jinak ale, jako u řady moderátorů, často moc mluvím, a to i ve chvílích, kdy bych měl spíš mlčet.
