Jan Rosák

Jak se vyslovují slova přejatá? Kam dáváme přízvuk?

Je libo okurku, nebo okurek? Brambor, nebo bramboru? Kedluben, nebo kedlubnu? A dáváte si na hlavu hadr, nebo hadru? Jazykové okénko připravili Aleš Cibulka a Alda Röhrich.

Gůglujeme, lajkujeme, skajpujeme. Zkrátka – přejímáme slova z cizích jazyků. Problém s tím mohou mít lidé dříve narození; ti mají pocit, že si tím náš jazyk ničíme.

Také vás rozčilují moderátoři nebo redaktoři, kteří se nenaučili správně českému jazyku nebo jim na něm vůbec nezáleží?

Určitě jste se už někdy v životě zamýšleli nad tím, jak psát názvy svátků. S malým, nebo s velkým počátečním písmenem?

Prostě, vlastně, jako, jakoby, určitě. Vycpávková slova nenesou informace, a tak bychom měli dbát na to, aby jich bylo v našem projevu co nejméně.

Hrozně mi to chutná, maminko. Strašně dobře si spolu rozumíme. Já tě šíleně miluju. Děsně rád tě uvidím. Připravili Aleš Cibulka a Alda Röhrich.

Jak se cizí slova v češtině skloňují a časují? Třeba takový glóbus: říkáme, že herečka je držitelkou Zlatého glóbu, ale v zeměpisu vyhledáváme na glóbusu. Co je správně? 

Psaní čárek ve větě dělá mnoha lidem bezesporu potíže. Co ale taková tečka? Píšou se tečky za sloganem? Za výrokem? Za nadpisy, názvy děl?

Expresivní výrazy mají v našem slovníku bezesporu svoje místo. Je ale třeba správně zvolit situaci, kdy je můžeme použít.