Zaostřeno na rozhlas (1923–1989). S rozhlasovým objektivem na vlnách času

33 fotografií

Díky generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi, který přišel s nápadem na uspořádání první části výstavy fotografických zvětšenin z rozhlasového archivu v atriu Studiového domu v Římské 13 u příležitosti předávání výročních cen 15. prosince 2022, se podařilo nejen objevit působivý výstavní prostor, ale také oživit zájem o historické aktivity rozhlasu v oblasti filmu a fotografie. Cyklus výstav letos doplňuje právě vydávaná obrazová publikace Rozhlasto nebo Cibulkův kalendář pro pamětníky. 10. května 2023 se přesunula první část výstavy, doplněná o druhou sérii unikátních fotografií, do pražské Galerie Vinohradská 12, aby si ji ke stoletému rozhlasovému jubileu mohla vychutnat i široká veřejnost.

Každá z třiatřiceti nově digitalizovaných fotografií z výstavy Zaostřeno na rozhlas vypráví svůj vlastní mikro příběh. Představí nejen významné pořady, technické přístroje, vysílací studia, umělecká tělesa a osobnosti z rozhlasové historie, ale také klíčové události Československa z let 1923 až 1989.

Fotografický obraz, který komunikuje s divákem svou vlastní vizuální řečí, doplňují popisky s nejnovějšími informacemi o pozadí vzniku snímků a rozšiřují je připojené QR kódy se zvukovými nahrávkami z rozhlasové historie. „Vystavované fotografie, digitalizované téměř výhradně z originálních negativů a zrestaurované v Českém rozhlase, byly zvětšeny tradiční fotochemickou technikou, kterou používali fotografové v době jejich vzniku. Díky tomu se můžete dozvědět, jakou část textu si podtrhal při svém rozhlasovém vánočním projevu prezident Edvard Beneš, ale také obdivovat elegantní hodinky Adiny Mandlové na klopě nebo značku kabrioletu Vlasty Buriana, kterým přijel do rozhlasu na natáčení,“ doplňuje archivář Českého rozhlasu a dokumentarista Miloslav Novák.

Velký zájem měli rozhlasoví posluchači během Dne otevřených dveří v sobotu 20. května 2023 v rozhlasové Galerii Vinohradská 12 nejen o výstavu fotografií a související zvukové nahrávky přístupné pomocí QR kódů, ale i promítané audiovizuální „radiogramy“.  Návštěvníky zaujaly nejvíce filmy o Oldřichu Novém či štědrovečerní Mírové poselství Karla Čapka a Františka Křižíka z roku 1937 nebo ukázky z nejstarších rozhlasových filmů.

Jedním z výrazných příkladů zájmu Radiojournalu nejen o fotografii, ale i kinematografii je příběh o zvídavém Všudybylovi v podobě Hurvínka, který chce být stejně slavný jako Myška Mickey.

Podle dobové recenze z mezinárodního filmového festivalu v Benátkách v roce 1936 film Všudybylovo dobrodružství „zaujal svou kreslířskou vervou a nespoutanou moderní invencí“. Jeho producentem se stal právě Radiojournal. Původně měl být kombinovaný loutkový, kreslený a dokumentární film dokonce plnobarevný, ale nakonec byly některé jeho kopie jen částečně barevně tónované a virážované. Vedle takových slavných jmen, jako byl Ladislav Skupa, Jiří Trnka, Karel a Irena Dodalovi nebo Jaroslav Ježek, se na prvním rozhlasovém zvukovém animovaném filmu podílel jako scenárista také tehdejší člen dozorčí rady Radiojournalu a šéf propagačního oddělení ing. Jan Černý, který se premiéry v kině Lucerna 17. června 1936 bohužel již nedožil.

Originální plakát k rozhlasovému filmu Všudybylovo dobdrodružství si můžete spolu s jedinečnými fotografickými zvětšeninami prohlédnout v Galerii Vinohradská 12 až do 29. června 2023. Poté se  fotografie opět vrátí do rozhlasového atria ve Studiovém domě a na výběr těch nejlepších snímků spolu se souvisejícími zvukovými nahrávkami i ukázkami z rozhlasových filmů a plakátů, jež budou opět přístupné pomocí QR kódů, se mohou těšit i návštěvníci mimopražští. A možná, že se Všudybyl bude chtít blýsknout před svou přítelkyní Myškou Mickey a objeví se svou fotografickou výstavou i na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Držte mu palce!

Přečtěte si bližší informace k vystaveným fotografiím:

1 | Údajné Kbely  
Tento snímek bývá často mylně považován za autentický interiér vysílacího stanu ve Kbelích, odkud začal Rozhlas 18. května 1923 vysílat. Celuloidový negativ, ze kterého vznikla digitálně restaurovaná zvětšenina, ve skutečnosti zachycuje první stálý vysílací ateliér o rozměrech 5,9 x 4,5 metru v Poštovní nákupně v 5. patře domu ve Fochově ulici číslo 58 na sklonku roku 1924.

2 | Simultánní stůl
Takzvaný „simultánní stůl“ na snímku umožňoval současný přenos po lince meziměstského telefonního vedení, které eliminovalo atmosférické vlivy. Negativ na skleněné podložce z roku 1928 zachycuje technika Vališe v Národním domě na Vinohradech, odkud se vysílalo až do roku 1933.

3 | Propagační autobus
Ve 30. letech minulého století vyjely do velkých měst i do vesnic propagační vozy, které měly šířit povědomí o rozhlase. Tohle slovo se poprvé objevilo v českém tisku až 21. května 1924. Předtím se používaly výrazy „radiofonie“ či „broadcasting“. Na snímku zrestaurovaném z hořlavého negativu je rozhlasový autobus Tatra 27 z dubna 1935 při své spanilé jízdě po Mělnicku.

4 | Zkoušky operety v Brně
Tento unikátní snímek z nacvičování jedné z operet pochází z brněnského rozhlasového studia a je na něm i Oldřich Nový (1899–1983). Právě on do poloviny 30. let minulého století formoval hudebně-zábavný program brněnského vysílání. Ještě dříve než filmového milovníka ho tak mohli posluchači poznat jako konferenciéra takzvaných radiokabaretů. Poznáte i některou z dalších sedmi osobností na snímku? 

5 | R. A. Dvorský
Geniální zpěvák, skladatel, dirigent, klavírista, hudební vydavatel a herec Rudolf Antonín Dvorský (1899–1966) na restaurovaném snímku z května 1936, působil v rozhlase už od roku 1924. Poválečná léta k němu byla nemilosrdná: onemocněl, vydavatelství mu znárodnili, a po udání mu režim povolil jen estrádní činnost.

6 | Antonín Jedlička
Před 100 lety, 18. února 1923, se narodil tenhle blonďatý chlapec, o němž napsal Rozhlasový týdeník v roce 1948 toto: „Až uslyšíte jednou ráno v elektrice ržaní koně, zůstaňte klidně na svém místě“. Na snímku z 25. 7. 1940 je Antonín Jedlička (1923–93), později zvaný Strýček. 

7 | Školský rozhlas s Natašou Gollovou
Snímek je z 21. ledna 1940, kdy školský rozhlas vysílal scénku Aloise Háby o Bedřichu Smetanovi. Poznáváte onu mladou dámu uprostřed obrazu? Ano, je to oblíbená herečka Nataša Gollová (1912–1988). A v pozadí v režii lze na této restaurované zvětšenině spatřit dokonce i všestranného Miloslava Dismana.

8 | Adina Mandlová
Tohle je opravdový unikát - jedna z nejzářivějších hvězd pamětnických filmů Adina Mandlová (1910–1991) v rozhlasu! Fotografie vznikla 7. listopadu 1939. Snímek byl zdigitalizován z celuloidového hořlavého negativu, následně zrestaurován a díky vysokému rozlišení a efektním hodinkám na klopě Adiny víme, že bylo přesně 11:07.

9 | Plachta a Láznička 
„Jsem taková živá Eiffelovka, zdaleka viditelná. Maso na sobě nemám, jen v dásních mezi zuby,“ dělal si legraci ze své vychrtlé postavy Jindřich Plachta (1899–1951). Jak vidíte, nelhal. Na snímku z 5. února 1941 se „vytahuje“ na Jindřicha Lázničku (1901-1970) při natáčení rozhlasového kabaretu Na vlně dobré nálady.

10 | Vánoční poselství dobré vůle 
Na Štědrý den roku 1937 všechny rozhlasové stanice odvysílaly Pozdrav všem lidem dobré vůle. V něm přednesli svá poselství Karel Čapek (1890–1938, uprostřed) a tehdy devadesátiletý František Křižík (1847–1941, sedící), který oslovil německy Alberta Einstein. Ten sice vysílání uslyšel, ale jeho odpověď nebylo možné „pro mimořádně špatné povětrnostní poměry na oceány“ zachytit, a tak k odvysílání došlo až 25. 12. a pouze v jazyku německém.

11 | Hlasatel Dobrovolný
První rozhlasovou hvězdou byl Adolf Dobrovolný (1864–1934), první hlasatel Radiojournalu. Již před stanem ve Kbelích uváděl burzovní zprávy, komentoval první boxerské zápasy, ale četl i pohádky dětem. Restaurovaný snímek z popraskaného skleněného negativu zachycuje naší slavnou superstar v Národním domě v Praze roku 1924.

12 | Vlasta Burian vypravuje pohádky
Král komiků Vlasta Burian (1891–1962) se nikdy neucházel o účinkování v rozhlasovém skeči Hvězdy nad Baltimorem (1941), kde posměšně parodoval Jana Masaryka. Přesto mu to  po válce téměř zničilo kariéru. S rozhlasem ale spolupracoval již od listopadu 1926, kdy poprvé vystoupil na dětské besídce, přenášené živě každou středu z Radiopaláce. Vzácný snímek z 20. října 1936 prozrazuje, čemu se malá „posluchačata“ tak smála.

13 | Budova Československého rozhlasu
10. prosince 1933 se Československý rozhlas konečně přestěhoval do nového Rozhlasového domu Ředitelství pošt a telegrafů na Fochově 12 (dnes Vinohradské) v Praze 2, kde sídlí dodnes. Jednoho zářijového večera roku 1936 před hlavním vchodem právě zaparkoval nablýskaný kabriolet jedné z prvorepublikových hvězd. A v prvním patře za oknem může pozorný divák rozpoznat i obrázek tehdejšího prezidenta. 

14 | Prezident Edvard Beneš 
Tenhle fotografický unikát zachycuje dr. Edvarda Beneše 24. prosince 1937 při posledním předválečném Vánočním poselství prezidenta republiky, které pronesl česky i německy. Ve svém strojopisu si podtrhl tato slova: „Rok 1938 by měl býti a patrně bude již rokem jednání, diskutování a uzavření předběžných dohod, zajišťujících mír aspoň v Evropě.“ Kdyby jen tušil, jak se mýlí…

15 | Kabaret Žaludské eso
Při natáčení kabaretu Žaludské eso se 17. února 1940 v rozhlasu sešla plejáda bavičů té doby: zleva bratři Eman Fiala (1899–1970) a Ferenc Futurista (1891–1947), Franta Paul (1898–1976, tatínek herečky Jany Paulové), Karel Máj (1908–1980) a Ota Motyčka (1899–1971). O hudební doprovod k oblíbenému pásmu plného laciného humoru se postaral salonní orchestr pražský symfoniků FOK.

16 | Moravští autoři
Tohle je bonbónek pro milovníky poezie: na snímku z 2. dubna 1941 je herečka Vlasta Fabianová (1912–1991) spolu s básníky Ivanem Blatným (1919–1990) a Oldřichem Mikuláškem (1910–1985) při natáčení brněnského cyklu Moravští autoři před mikrofonem. Hudební a literární pořady rozhlasu přinášely právě v době okupace posluchačům naději v lepší budoucnost.

17 | Radiopalác SOČR 
Možná Vás překvapí, že tahle rozhlasová fotografii z roku 1926 je barevná! Ručně kolorovaný negativ na skleněné podložce v digitálně restaurovaném provedení zachycuje historický sál „Radio“ rondokubistického objektu na tehdejší Fochově třídě. Odtud se od 30. března 1926 vysílaly první pravidelné koncerty stálého orchestru Radiojournalu, předchůdce Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

18 | Pražské povstání
Vysílání Českého rozhlasu považovali Nacisté za natolik nebezpečné, že proti jeho budově na Vinohradech neváhali použít své Wunderwaffen. Pamětníci Pražského povstání vzpomínají, že 6. května 1945 v 17:40 zasáhly letecké pumy proudového bombardéru nejprve sousední domy, a poté přes vstupní halu (na snímku) „prolétla oknem hudebního odboru ve druhém poschodí“ raketa až do podzemí, odkud se vysílalo. Rozhlas to ale nadlouho neumlčelo.

19 | MEVRO 1948
Na vlně 415 metrů vypůjčené z Pražského povstání vysílal Československý rozhlas od 15. května 1948 z Mezinárodní výstavy rozhlasu (MEVRO) v Holešovicích. Dvě kamery uvnitř a jedna před televizním pavilónem, kde mohli diváci na jednom ze třech přijímačů vždy 3x denně po dobu 1 hodiny spatřit něco nevídaného: „rozjev“ nebo také „dosvitný rozhlas“. 

20 | BROLN
Víte, co jsou gajdy, grumle nebo skřipky? Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN) vznikl spojením folklórních souborů ze Slovácka, Valašska a z Hané na půdě Československého rozhlasu v roce 1952 s cílem profesionální interpretace lidových písní a instrumentální hudby, k níž se brzy přidaly i tance. Ze studia se ale přesunul už koncem 50. let mezi posluchače. Snímek z diapozitivu je však z 11. července 1991 ze Skanzenu ve Strážnici, kdy byl primášem souboru Jindřich Hovorka.

21 | Technik-operatér u vozu nahrává v ČKD
Technik-operatér v dubnu 1949 nahrává na špičkový německý magnetofon AEG Dora s vysokofrekvenční předmagnetizací a rychlostí až 76 cm/s reportáž Bohuše Ujčeka pro Rozhlasové noviny v ČKD Komořany, „kde zvláště ženy-komunistky vyvolaly veliké a živé lidové hnutí k manifestaci vůle pracujících po míru“. 

22 | Bohuš Ujček s krávou
Bohuš Ujček podruhé 8. února 1950 v JZD Volevčice u Mostu… Podle vlastních vzpomínek „už jako gymnazista kradl svému otci-notáři doklady, razítkoval je a nosil do lesa partyzánům“. Tento pohotový recitátor o dva roky později natáčel i reportáž z politického procesu s Rudolfem Slánským, což mu vyneslo místo reportéra na olympijských hrách v Helsinkách, kde komentoval zlatý hattrick Emila Zátopka. A v roce 1953 se jeho hlas ozval i z pohřbu Klementa Gottwalda.

23 | Oldřich Nový se střihačkou
Oldřich Nový v neobvyklé roli režiséra rozhlasové adaptace dvou frašek z pera mistra pěvce norimberského Hanse Sachse z roku 1965. Zatímco mistrové střihu Anně Suchánkové nechybí mosazné antimagnetické nůžky, aby střihy „nelupaly“ – na studiovém magnetofonu Jansen 2K nemohou chybět cigarety „krutého markýze“, kterého si zahrál Nový. 

24 | Rozhlasová hra Ruy Blas
V rozhlasovém studiu je ale kouření zakázáno i pro markýze! Ostatně o „rozklad vedoucí vrstvy v zemi, to jest šlechty“ šlo podle překladatele a autora rozhlasové úpravy Františka Kožíka především i Victoru Hugovi v jeho hře Ruy Blas. Na snímku z natáčení 11. června 1961 zachytil rozhlasový fotograf zprava Václava Vosku (v titulní roli), Vladimíra Šmerala a Violu Zinkovou. Za okénkem i režiséra Miloslava Jareše. 

25 | Gagarin přiletěl do Prahy 
Více než 20 reportérů po celé Praze. Československo bylo první zahraniční zemí, kterou věčně usměvavý Jurij Gagarin 28. dubna 1961 navštívil. Před 16 dny vystoupal první člověk do vesmíru a ještě téhož dne nahrál Gustav Brom se svým orchestrem v ostravském rozhlase píseň Pozdrav astronautovi, jež díky rádiu obletěla celou zemi: „Celý svět vyskočil od rozhlasu a zdvihl pohledy nahoru. Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se tedy už dočkali!“

26 | Urbanovič s Uranem v Afghánistánu
Až do výše 3700 metrů na úpatí vrcholků pohoří Hindúkuš v Afghánistánu se dostal nový tranzistorový magnetofon Uran z liberecké Tesly, který si zamilovali fonoamatéři i přesto, že „vrčí jako vzteklej pes“. Na snímku ze srpna 1965 slovenský horolezec Ivan Urbanovič s afghánskými průvodci v době, kdy tu získaly volební právo ženy.

27 | Jiří Dientsbier st. před Vietnamem
Jiří Dientsbier patřil k nejmladším členům rozhlasové Redakce mezinárodního života pod vedením jejího šéfa Milana Weinera. Na snímku z roku 1964 před odjezdem do jihovýchodní Asie. Podle svého kolegy z redakce Jana Petránka „nesnášel nedomyšlenost, když psal ve spěchu. To pak svůj článek raději roztrhal.“ 

28 | Pohřeb Milana Kadlece v roce 1968
A pak přišel 21. srpen 1968 a invaze vojsk Varšavské smlouvy. Sovětští vojáci rozstříleli fasádu Národního muzea v domnění, že jde o rozhlas, který nepřestal vysílat. To přivedlo před budovu rozhlasu na Vinohrady davy lidí stejně jako v květnu 1945. Jeden z tanků najel do nákladního auta, které začalo hořet, další drtil barikádu z autobusu. Jiný vůz  rozjetý z kopce bez řidiče se stal osudným 21letému Milanu Kadlecovi. Jeho pohřeb v kostele Sv. Matěje na Hanspaulce byl demonstrací odporu proti okupaci. 

29 | Pozor zákruta!
Nadcházející normalizace postihla i rozhlas. Personální čistky, obnovaná cenzura, ale i nástup stereofonního vysílání, nebo rozdělení Československého rozhlasu. Ten slovenský vysílal jeden z nejposlouchanějších pořadů „Pozor, zákruta!“ pro motoristy se zahraniční hudbou i nezapomenutelnou znělkou. Na snímku z 19. května 1982 jsou odleva vedoucí redakce Ladislav Brat s redaktorem Bohušem Piatkem a mistrem podniku Drutechna, Štěfanem Bartíškem.

30 | Žebrácká opera
Navzdory úpadku kvality některých pořadů vznikala díky otevřeným režisérům, kteří umožnili rozvíjet své nadání mnoha mladým hercům, i řada zajímavých rozhlasových her, ač výběr témat byl předem omezen. Daniela Kolářová na snímku z 22. května 1984 ve stereofonní rozhlasové adaptaci divadelní hry Žebrácká opera excelovala vedle zkušených bardů jako Josefa Kemra nebo Rudolfa Hrušinského.

31 | Pražské křižovatky jen na fotografiích 
Již koncem 50. let natočil Jiří Horčička přelomovým způsobem adaptaci Čapkovy Válka s mloky, o jejíž převedení na filmové plátno se marně pokoušely osobnosti jako Alfréd Radok nebo duo Kadár – Klos. Zvukový záznam Horčičkovy inscenace Pražských křižovatek Arnošta Lustiga z dubna 1965 se bohužel nedochoval. Z natáčení s Otomarem Korbelářem je nejen patrné, jak experimentoval s hlasem. Ze scénáře v jeho rukou se také dozvíme, že jde o: „obraz X., prostřený stůl v jídelně hotelu…“

32 | Rozhlasové magazíny Domino a Meteor
Svou nezastupitelnou úlohu ve vysílání mělo koncem 80. let vysílání pro mládež, jehož magazíny jako Meteor nebo Domino si především zvídaví posluchači oblíbili díky písničkám, čtení na pokračování, ale i živým reportážím z dětských kolektivů, kterými se rozhlas snažil přivést malé ratolesti ke sportu. Snímek z 3. února 1988 zachycuje reportérku Miroslavu Bendovou při natáčení Domina na stadionu v Táboře.

33 | Symfonický orchestr na Pražském jaru
Nejznámějším hudebním tělesem Českého rozhlasu je již téměř sto let jeho Symfonický orchestr, který pravidelně vystupuje na nejvýznamnějších hudebních festivalech. Na snímku z 20. května 1960 ze Smetanovy síně v Obecním domě je zachycen během festivalu Pražské jaro zakladatel Stuttgartského komorního orchestru Karl Münchinger s dirigentskou taktovkou.