Meteor o mutacích virů, čísle nula a chůzi po hladině

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Jak mutují viry?

Jak mutují viry popisuje v Meteoru Jan Pačes|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Naší zemí prochází varianta viru SARS-COV-2 zvaná omikron. Je známá tím, že je nakažlivější, ale pacienti mají lehčí průběh nemoci. Ví se o ní, že v genetické informaci došlo k velkému počtu změn.

Nová vědecká studie ukazuje, že virus se mohl přenést na myš, tam prodělat mutace a pak se vrátit zpět na člověka. Dr. Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky AV jsme se ptali, jak viry mutují. Proč je evoluce slepá vůči některým mutacím? Svádí mezi sebou viry s různými mutacemi souboje?

První auto se spalovacím motorem

Němec Karl Benz, vyučený mechanik a vystudovaný strojař, chtěl překonat první motocykl tím, že zkonstruoval samohybnou tříkolku. Dne 29. ledna 1886 na ni získal patent.

Jeho „motorový vůz“, jak ho sám nazývá v přihlášce, byl poháněn elektricky zapalovaným jednoválcovým benzínovým motorem (už čtyřtaktním) o obsahu necelý litr a o výkonu přinejmenším dvě třetiny koňské síly (tj. půl kilowattu) při  400 otáčkách za minutu.

Toto vůbec první vícestopé motorové vozidlo znamenalo velký pokrok v rozvoji automobilové dopravy. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kdo vymyslel číslo 0

Báseň o vlastnostech čísla nula recituje Otakar Brousek|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Číslo nula není samozřejmostí. Znamená „nic“. Naši předkové neměli potřebu přidávat „nic“ do svých výpočtů. Je to i důvodem, proč není v kalendáři rok 0 a 20. století nekončilo v prosince 1999, ale až 2000.

Náš posluchač Vít Ryšánek napsal báseň, která popisuje vlastnosti čísla 0. V Meteoru Otakar Brousek recitoval také báseň o Dopplerově efektu a kyvadle. Své komentáře básním v Meteoru přidali děkan MFF UK doc. Mirko Rokyta a prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Dá se chodit po hladině zespodu?

Chůzi po hladině zmiňuje bible jako zázrak, ale v přírodě existují živočichové, kteří to dokážou. Jde většinou o lehké živočichy, kteří dokáží rozložit hmotnost na několik končetin a udržet se na vodní hladině. Ta vytváří díky tzv. povrchovému napětí pružnou blánu. Asi každý zná vodoměrky.

Vědci teď ale náhodou objevili brouka, který chodí po hladině zespodu. Je celý ve vodě, nohama vzhůru a bublinky vzduchu ho tlačí ke hladině. Brouk se objevil na krátkém záznamu videa a téměř nic se o něm neví. Zajímavý objev představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak včely osidlují nový úl?

Jak včely osidlují nové hnízdo?|foto:Fotobanka Unsplash

Když stará matka s polovinou kolonie opustí hnízdo, usadí se na přechodném místě, ze kterého včely-pátračky vyrážejí hledat vhodný příbytek. Tyto dělnice mají velmi přesnou představu o tom, jak má vypadat hnízdní dutina:

• nesmí být moc velká, protože by se dala těžko klimatizovat,
• nesmí být moc malá, protože by neumožňovala růst kolonie.

Jaké další parametry musí budoucí hnízdo splňovat a jak ho včely hledají? O tom píše nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese. Pro Meteor čte Jan Teplý.