Meteor o nejstarší Evropance, teflonu a letu hmyzu za světlem
Poslechněte si:
- 01:09 Kde byla nalezena nejstarší Evropanka?
- 18:17 Vynález teflonu
- 24:28 Proč hmyz létá v noci za světlem?
- 33:26 Jak podléháme módě?
- 40:05 První let čápa Vendy
Hovoří jeskyňář Jaroslav Hromas, ornitolog Grantišek Pojer nebo ekoložka Hana Hoffmeisterová. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Život čápa přibližují Jiří Lábus a Zdeněk Vermouzek.
Kde byla nalezena nejstarší Evropanka?
Její lebka byla objevena roku 1950 na návrší Zlatý kůň ve středních Čechách, tedy v blízkosti známých Koněpruských jeskyní. Teprve nedávno se ukázalo, že je stará 45 000 let. V roce 2021 byl přečten její genom – obsahuje asi 3 % neandrtálských genů, takže není naším přímým předkem. V roce 2023 se podařila rekonstrukce jejího obličeje. Tu můžete vidět v nově otevřeném Domu přírody u vstupu do jeskyní. Dům přírody obsahuje expozice pro děti i dospělé, dozvíte se o dávné geologické minulosti nebo o místní přírodě. Provedli nás František Pojer a Hana Hoffmaisterová z Agentury ochrany přírody a krajiny a Jaroslav Hromas ze Správy jeskyní ČR.
Vynález teflonu
Americký chemik Roy Plunkett 6. dubna 1938 chystal další pokus. Když ale otevřel ventil tlakové nádoby s tetrafluoretylénem, žádný plyn neunikl... Zkontrolovali ventil - byl v pořádku. Zvážili bombu - její hmotnost odpovídala plnému stavu. Zvídavý badatel nelenil a nádobu rozřízl. Ke svému úžasu v ní objevil bílý prášek. Jako chemik okamžitě pochopil, že molekuly tetrafluoretylénu spolu z nějakého důvodu spontánně reagovaly a vznikla polymerní sloučenina polytetrafluoretylén. Teflon byl na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč hmyz létá v noci za světlem?
Všichni to dobře známe. Hlavně v létě, kdy je v přírodě hmyzu plno, naráží nám v noci do lamp a zářivek. Každého asi napadne, že je přitahován světlem nebo teplem. Vědci teď provedli měření pomocí infračervených kamer, aby v detailu pozorovali, jak hmyz kolem světel létá. Zjistili, že se vždy natáčí zády ke světlu. Proč to dělá? Je světlem opravdu přitahován? Výsledky studie představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Jak podléháme módě?
Do práce se dala skupina 140 vědců z 63 univerzit a jedné akademie věd, která v 93 státech světa u 93 158 lidí ověřovala, co zvyšuje lidskou přitažlivost. Evoluční hypotézy doloženy: ženy tráví s vlastním zevnějškem několik hodin denně, muži méně. Oproti předpokladu tráví zkrášlováním mnoho času i lidé staří. Nejmohutnější vliv mají sociální média. Čím víc času s médii, tím víc času s krášlením. Studie ale ukázala i mnoho jiných zajímavých výsledků. Informoval o nich MUDr. František Koukolík.
První let čápa Vendy
Jak už jsme si v Meteoru říkali, letos probíhá po deseti letech velké celoevropské sčítání čápů, které u nás organizuje Česká společnost ornitologická. Čápy čeká sezení na vejcích a zanedlouho se vyklube nová generace. Ano, nová generace, kterou představuje i náš malý čáp Venda (v podání Jiřího Lábuse), jehož život v Meteoru sledujeme spolu ornitologem Zdeňkem Vermouzkem. Venda se vylíhnul a teď ho čeká velký úkol. Chystá se poprvé vzlétnout. Seriálem o čápech podporujeme sčítání čápů bílých. Zapojte se na cap.birdlife.cz.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
