Meteor o matematice křídel, obřích stonožkách a budíku rostlin

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Mohli bychom létat bez matematiky?

Jak se letadlo udrží ve vzduchu? |foto:Shutterstock

První pokusy s létáním nebyly podpořeny žádnými výpočty a podle toho také dopadly. Napodobovat ptáky strojem, který mává křídly, se nezdařilo. Pak přišla éra špatně ovladatelných balonů. Opravdu funkční letadla se začala vyrábět počátkem 20. století, až když se pomocí výpočtu zjistilo, jaký tvar má mít křídlo. Ideální tvar nebo tvar specifický pro určitý druh letadla se počítá dodnes. Své osobní zkušenosti s tím má i Doc. Mirko Rokyta, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Založení Národního muzea

Dnešní expozice Národního muzea|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Po staletí se v evropských klášterech soustřeďovaly hlavně sbírky historických dokumentů a vzácných rukopisů. Ve světské sféře zase vznikaly cenné a obsáhlé kolekce zejména přírodnin a uměleckých předmětů, zaměřené podle gusta a solventnosti bohatých šlechticů. Co takhle shromáždit nejcennější nálezy a exponáty z naší země a vytvořit muzeum přístupné badatelům i veřejnosti? Národní muzeum v Praze bylo založeno po mnoha průtazích 15. dubna 1818. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Největší členovci všech dob

V období prvohor to na naší planetě vypadalo v mnoha ohledech úplně jinak. Kdybychom se do té éry vydali, mohli bychom spatřit nezvykle velké bezobratlé živočichy. V moři žili klepítkatci připomínající dnešní štíry o rozměrech až dvou a půl metru. Když se život přesunul na souš, tak koncem prvohor byste mohli potkat třeba stonožky dlouhé také asi  dva a půl metru. Jak to, že dokázaly tak vyrůst? O tom hovořil paleontolog dr. Vladimír Socha.

Jak to, že stonožka vidí světlo, i když nemá oči?

Stonožka Scolopendra subspinipes |foto:Fotobanka Profimedia

V jihovýchodní Asii, Austrálii či Havaji žije tropická stonoha, která překvapila vědce tím, jak dokáže vnímat světlo. Nemá totiž oči. Tato třiceticentimetrová stonoha má černé tělo s červenými tykadly. Ukázalo se, že právě tykadla jí umožňují zjistit, zda je ve stínu nebo na přímém slunečním světle. Způsob, jak tykadla fungují, vědce zaskočil, jak potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak květiny poznají, kdy vykvést?

Je jaro a počet rozkvetlých květin stále roste. Tulipány, hyacinty a narcisy, jejich měsícem je duben. Jak ale poznají, že je čas kvetení? Hodinky nebo kalendář květiny, jak známo, nevlastní. Dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV studuje životní cyklus rostlin a popsala, čím se rostliny řídí. Dokázali bychom zmást kytku, kdybychom ji převezli na jižní polokouli? Nebo kdybychom ji přesadili do uměle osvětleného skleníku?

Voda, která není vidět

Sněhulák|foto:Fotobanka Pixabay

Chcete si v poušti postavit sněhuláka nebo zalyžovat? Ve Spojených arabských emirátech to jde. Přestože jde o oblast s nedostatkem vody, patří místní obyvatelé v její spotřebě na osobu na vrchol světového žebříčku. Určitě se ptáte, jak je to možné? I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.