Meteor o hvězdách ze studny, tricích protilátek a podivné rybě

7. srpen 2021

Poslechněte si:

  • 01:30 Jsou hvězdy viditelné i ve dne?
  • 10:50 Objev monoklonálních protilátek
  • 15:48 Buňky jako chameleóni
  • 19:50 Kolika let se dožívá latimérie podivná?
  • 26:50 Tabulka pro všechny generace

Jsou hvězdy viditelné i ve dne?

Už je to velmi dávno, kdy se objevily zprávy o tom, že lze spatřit hvězdy na denní obloze. Stačí prý sestoupit do hluboké studny.

Pohled ze dna studny

Tuto tezi zapsal už Aristoteles, aniž by ji ověřil. Profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se o to ještě jako student pokusil, ale žádné hvězdy neviděl.

Myšlenka, že na dně studny je tma a je omezen vliv světlé oblohy na viditelnost planet, není bohužel správná. Přesto je možné na denní obloze vidět i další kosmická tělesa kromě Slunce a Měsíce.

Objev monoklonálních protilátek

Představte si, že jste v lese na rozlehlé mýtině. Je tma. Víte, že odněkud budete ohroženi na životě. Jenže nevíte čím. Přiletí šíp? Odkud, kdy? Nebo něco spadne z nebe? Někdo na vás z druhé strany mýtiny zpoza stromu vystřelí?

Krevní řečiště

V podobné situaci je imunitní systém člověka. Kdykoli a kdekoli může dojít k ohrožení bezpočtem druhů nebezpečí. Ale co kdyby nám někdo dal do ruky tu správnou a jedinou funkční zbraň, která proti nebezpečí zabere?

Tzv. monoklonální protilátky byly objeveny přesně před 46 roky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Buňky jako chameleóni

Bakterie Escherichia coli

Chameleón loví hmyz pomocí vystřelovacího jazyka, který mu umožňuje bleskově chytit kořist i ve značné vzdálenosti. Natažený jazyk chameleona je obvykle delší než zbytek jeho těla a na konci je mírně rozšířený a lepkavý.

Jaké bylo překvapení vědců, když zjistili, že na podobném principu loví bakterie nebo viry buňky lidského těla zvané neutrofily. Obvykle poté zahynou, ale zničí tím i vetřelce. Teď ale vědci zjistili, že buňky našli způsob, jako celou akci přežít. Popsal ho profesor František Vyskočil z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Kolika let se dožívá latimérie podivná?

Latimérie podivná

Latimérie podivná je ryba, která měla vyhynout před 70 miliony let. Jenže přišlo neuvěřitelné překvapení. Jeden jihoafrický rybář ji roku 1938 vylovil z moře živou! Ukázal ji Marjorii Latimerové, pracovnici místního muzea, po níž má dnes ryba jméno. Ta o nálezu informovala odborné kruhy.

Tak vzácná ryba se těžko studuje. Vědci přesto zjistili zajímavou věc – ryba se dožívá jen 20 let. Musí tedy velmi rychle růst. Zcela nový výzkum to ale zpochybňuje a ukazuje, že latimérie jsou naopak rybami dlouhověkými. Zmatky uvedl na pravou míru biolog prof. Jaroslav Petr.

Tabulka pro všechny generace

Odborníků, kterým v polovině 19. století chemické prvky nedaly spát, byla celá řada. Vyznat se v nich, nějak je seřadit… o to se mnozí chemikové snažili, leč marně.

Periodická tabulka prvků

Dokud nepřišel Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Jeho tabulka se používá dodnes, i když prvků notně přibylo. Právě životu a dílu ruského chemika se věnuje povedené rozhlasové pásmo Jiřího Navrátila, které vysílal Meteor poprvé v roce 1979.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související