Medvědi z hradu Točník milují párky a vajíčka. Z návštěvníků hradu si tropí legraci
Medvědi z hradu Točník jsou opravdoví labužníci. Milují sušenky, párky a vajíčka. Na návštěvníky hradu mají připravenou lest, kterou je nečekaně připraví o mobilní telefon. Až pojedete na Točník, dejte proto pozor, ať vás také nenapálí.
Medvědi Agáta a Martin se prohánějí ve velkém výběhu v hradním příkopu. Sestoupíte k nim pěšinkami, které začínají po stranách dřevěného mostu. Medvědi se narodili v roce 2013 a brzy na to už natáčeli televizní pořad „Méďové na cestách“. Medvědí sourozence od sebe rozeznáte snadno. Zatímco Martin váží podle odhadu veterináře asi 300 kilogramů, Agáta je výrazně menší.
Stačí, aby Hana Zemánková zašustila papírem od sušenek, a medvědi už sedí na zadních a čekají, co dobrého jim přistane ve výběhu. Základem jejich jídelníčku jsou jablka a zelenina, dostávají také ryby nebo pečivo. „Vajíčka mají strašně rádi, tak kdykoliv jdu nakoupit, tak bereme několik plat vajec, protože 30 vajíček to není problém sníst,“ směje se Hanka Zemánková. Medvědi chroustají syrová vajíčka i se skořápkou, takže nějakou velkou přípravou medvědí potravy čas v kuchyni rozhodně netráví.
Medvědi sice vypadají celkem mírumilovně, ale o tom, že jde o nebezpečné šelmy, vypovídají silné mříže kolem výběhu. Návštěvníci někdy navzdory varování prostrčí mobil mříží a snaží se medvídky vyfotit. Martin je však dokáže jedním bafnutím tak vyděsit, že dotyčný návštěvník telefon upustí do výběhu. A to je chvíle, na kterou Martin čeká. Mobilní telefon dokáže během chvilky rozkousat. Jen za letošní rok mají medvědi na svědomí asi 10 mobilních telefonů, fotoaparát a jedny brýle, o které přišel návštěvník, když se nakláněl z mostu nad výběhem.
Někteří lidé se vydávají za medvědy opakovaně. Výběh je totiž ještě před pokladnou, a tak se tam mohou vypravit, i když má hrad zavřeno. „ Je to opravdu zážitek je vidět,“ říká jeden z návštěvníků, který za medvědy chodí s dcerou. Občas jim přinesou jablka. „Ale vždycky to má nějaká pravidla, že se jdeme zeptat za paní kastelánkou nebo panem kastelánem, jestli je můžeme těm medvídkům hodit, jestli třeba nemají nějakou dietu.“