O pořadu Četba

Audioknihy tu byly dřív, než se jim tak začalo říkat. Rozhlasová četba je nejstarší dosud existující pořad. Začala se vysílat už krátce po zahájení prvního rozhlasového vysílání v roce 1923.

Četba na pokračování je vhodným společníkem během dne i na dobrou noc. Přední herci a herečky vám čtou z bestsellerů, ale i z klasiky každý všední den v pravé poledne.

Uslyšíte různé žánry: komedie, thrillery, detektivky, horory i milostnou a zamilovanou literaturu.

Každý všední den se můžete těšit na:

od 22. ledna do 10. února:

Bedřich Fučík: Čtrnáctero zastavení (1990)

Bedřich Fučík načrtává monumentálními tahy životní i básnické portréty svých oblíbených autorů - v jednotlivých osudových zastaveních zachycuje, jak se s nimi sblížil a jak jejich dílo zanechalo v jeho životě nesmazatelnou stopu.

Vypráví: Vlastimil Fišar a Miloš Hlavica
Režie: Petr Adler

od 11. února do 26. února:

Prosper Mérimée: Carmen (1978)

Literární příběh Carmen je prodchnut nezadržitelnou vášní a neúprosnou osudovostí. Základ příběhu si Mérimée podle vlastního doznání odnesl z vyprávění své přítelkyně hraběnky de Montijo, obsahujícího mj. skandální rodinnou aféru o milostném vzplanutí šlechtice k dělnici z továrny na tabák.
Svou přítomností v novele v roli rámcujícího vypravěče si Mérimée vytváří prostor pro ironický odstup. Často se to vysvětluje tím, že v Mériméovi se vždy spisovatel svářel s archivářem nebo že v závěrečné kapitole Carmen dává autor sbohem literatuře a obrací se k historii. Příběh Carmen se stal symbolem ničivé vášně.

Vypráví: Eduard Cupák, Viktor Preiss, František Němec
Režie: Jiří Hořčička

od 27. února do 12. března:

Karel Čapek: Krakatit (1968)

Vedle hlavní dějové linky jednoho z nejznámějších Čapkových románů, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille.
Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu, zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno - anagram - Zahur v románu Krakatit.

Vypráví: Luděk Munzar
Režie: Jan Fuchs