V roudnické restauraci Ztracená můžete ochutnat jídla, jaká jinde nenajdete

Interiéry domu jsou z opuky – právě ta se používala v Roudnici nad Labem jako nejstarší stavební materiál. Dokládá, že celý dům patří ve městě právě k těm prvním. Při rekonstrukci používal Jiří Polák zase pouze opuku. Ze střešních trámů pak nechal vyrobit židle a stoly a původní půdnice použily ke tvorbě podlah.

Jiří Polák vystudoval strojní průmyslovku, v životě pracoval i jako pekař nebo provozoval bufet. Vařit se naučil sám, prostě z lásky jídlu. „První objednávka v restauraci byla na tři jídla,“ vzpomíná dnes už s úsměvem na své začátky a pokračuje: „Vůbec jsem si takovým množstvím objednávek nevěděl rady. Lidé čekali první dva roky na jídlo i dvě hodiny… Navíc jsem ještě měl takové šílené nápady, jako mít každý víkend jiné menu.“

Inspiraci k vytvoření receptů hledá všude kolem sebe – v časopisech nebo v televizi. Důraz klade na čerstvost a pestrost.

„Otevřeno mám a vařím jen v pátek a v sobotu. Občas dělám nedělní brunch. Dát si ve Ztracené můžete třeba pštrosí bourguignon z masa z nedaleké pštrosí farmy, zajíce načerno, jelení hřbet nebo dortíky s čokoládou a lanýžem. Děláme si i vlastní chleba a paštiku“, popisuje něco málo z nabídky Jiří Polák a uzavírá: „Gastronomickým publikacím a gastro-rádcům na cesty nevěřím.“