Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s diplomovou a rigorózní prací na téma tetování (2003, 2004) a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – o EBM (2006). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o antropologii umění obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (Polynésie). V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, profesor Osamu Sakura).
V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice; od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny (věda, výzkum, školství). Od října 2019 do září 2023 vedl média Univerzity Karlovy a její magazín Forum; v roce 2023 byl na stáži v PR oddělení Universität Heidelberg. Od října 2023 je zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se v letech 2020 až 2022 věnoval výzkumnému projektu Sinophone Borderlands a popularizaci vědy. O dějinách tetování vydal dvě knihy (2005, 2014), napsal několik studií o vlasech včetně monografie Dějiny vlasů (Academia 2018). Nedávno vydal knihu Dějiny lidí (Academia 2022), jež obdržela cenu Magnesia litera a Cenu E. E. Kische. Se třemi přáteli publikoval knihu Science Communication (MatfyzPress 2023). Je ženatý, má čtyři děti.
Životní motto:
"Im Rhythmus Bleiben!"
Co dělám v rozhlase:
Zvuky a pořad Člověčiny.
Mimo rozhlas:
Noviny. Knihy. Večeře.
Co mě baví:
Žít a být s rodinou.
Všechny články
-
Lovci, sběrači a zemědělci. Evoluce lidského hospodaření
Už od nepaměti lidé umějí zužitkovat takřka vše, co jim země nabízí. Od kdy jsme lovci a sběrači? Jaká je budoucnost pěstování různých plodin a co je globální zemědělství?
-
Proč se tak jmenují. Jak vznikají geografická jména?
Proč se tak jmenují? Co vše a jak se může geograficky jmenovat, a proč si lidé pojmenovávají různá místa? To se dozvíme od docenta Jana Daniela Bláhy.
-
Mystérium ohně: Dobrotivý sluha, nebezpečný pán
Ve školách nás učili, že rozdělávání a kontrola ohně je prvořadým kulturním jevem, který odděluje člověka od zvířat. Proč se o něm říká, že je dobrý sluha a zlý pán?
-
Bez tetování nejsou koláče. O zdobení těl i iniciačních rituálech
Tetování po celém těle, piercingy v uších, nose či na intimních místech. Své tělo si zdobí lidé po celém světě a dělají tak všemožnými, často i bolestivými způsoby.
-
Cesty přenosu. Od pravěkých měchů po moderní tašky
Přínos přenosů. Od tykví, měchů a vaků, ke sklu, košíkům a vynálezu hrnčířského kruhu. Člověčiny s archeologem Jaroslavem Řídkým.
-
Slavíme rádi. O oslavách všeho druhu po celém světě
Slavíme rádi, proč a co? Slavností může být zabíjačka, narození dítěte, začátek jara, stejně tak i vznik republiky nebo jiná významná historická událost.
-
Talismany, loterie, hazard, dostihy. Na co vsadit, aby byl člověk šťastný?
Talismany, pověry, šťastná a nešťastná čísla, loterie, hazard nebo dostihy dá se na něco z toho vsadit, aby byl člověk šťastný? Co to je mít štěstí a jak mu jít naproti?
-
Dlouhé vlasy, krátký rozum? O úpravách účesů i drbech v kadeřnictví
Bujná kštice, trvalá, číro jako pankáč, nebo raději pleška? Vlasy a vousy nás při setkání s jiným člověk zaujmou hned po jeho očích. V holičství se odehrávají i drby.
-
Čichám, čichám člověčinu. Proč se o nos zajímají výtvarníci, spisovatelé i malíři?
Co nám voní a nevoní? Dá se čich trénovat? Proč se stal nos předmětem zájmu nejen výtvarníků, spisovatelů, ale třeba i filmařů? Co jsou pachové obrazy?
-
Jediné děti vědí, co hledají. Jak prožívají dětství na různých kontinentech?
Dětství je období, ze kterého člověk čerpá celý život. Jak ho prožívají děti na různých kontinentech? Hostem je Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- následující ›
- poslední »