Meteor o vodě na Měsíci, likvidaci buněk a ledových mouchách

Pochází voda na Měsíci ze Země?

Oblasti jižního pólu Měsíce s možnými ložisky vodního ledu, znázorněné modře. Mapa vychází z dat pořízených sondou NASA Lunar Reconnaissance Orbiter.|foto:NASA

Přítomnost molekul vody byla na Měsíci prokázána už nade vší pochybnost. Nachází se v pórech měsíčního povrchu, ve stínech kráterů v blízkosti pólů i ve větších hloubkách. Doc. Günter Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišel s hypotézou, že voda by se na povrch Měsíce mohla dostávat ze Země. Docházet by k tomu mělo při každém průletu Měsíce zemskou magnetosférou, k čemuž dochází po dobu asi 5 dní každý měsíc. Ionizované atomy vodíku a kyslíku jsou pak strhávány na Měsíc. Popsali jsme si, jak by k tomu mohlo docházet. Množství přenesené vody odpovídá přibližně antarktickému jezeru Vostok.

Živí se Pták roku pavouky?

Rehek domácí |foto:Shutterstock

Česká společnost ornitologická zvolila Ptákem roku rehka domácího. Je to běžný drobný pták, se kterým se můžeme setkat v blízkosti lidských sídel. Právě teď probíhá koordinované sčítání rehka, do kterého se může zapojit každý. Ornitolog Zdeněk Vermouzek upozornil, že rehek prodělal velkou změnu prostředí, protože dříve šlo o vysokohorského ptáka. V souvislosti se změnou klimatu se také stále častěji stává, že od nás rehek na zimu neodlétá. Je výjimečný v tom, že se živí pavouky?

První rozhlasové vysílání

Ema Destinová |foto:Profimedia

Americký inženýr Lee de Forest uskutečnil 13. ledna 1910 v New Yorku první veřejné rozhlasové vysílání na světě. Šlo o přenos hudby, a to ve hvězdném obsazení: italský tenorista Enrico Caruso, česká sopranistka Ema Destinnová a další umělci přednesli árie z italských oper Sedlák kavalír a Komedianti. Na několika veřejně přístupných místech ve městě, ve velkých hotelích a na lodích v přístavu, byly nainstalovány radiové přijímače nebo sluchátka. Kdo se objednal, mohl poslouchat. Novináři měli přednost. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Prodloužíme věk likvidací buněk?

Buňky|foto:Shutterstock

Dalším možností, jak zpomalit stárnutí člověka, by bylo zbavit se starých buněk. Buňky ke konci své životnosti nejen neplní svou funkci, ale aktivně škodí svému okolí. Imunitní systém se snaží tyto buňky ničit, ale jde mu to jen částečně. Podle prof. Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky AV se teď vědcům podařilo najít způsob, jak přestárlé buňky likvidovat. Využili k tomu virus.

Ledové mouchy bez křídel

Horolezci se s mnoha živočichy nepotkají. Přesto na sněhu a ledu ve vysokých horách někteří žijí. Patří mezi ně i mouchy. Velmi prazvláštní mouchy, které nemají křídla. Mají ale dlouhé nohy, a možná právě proto se jim říká pavoučnice. Vědci zjistili, že se dokáží pohybovat i při teplotách pod bodem mrazu. V laboratoři zjistili, že se mouchy brání umrznutí tím, že se zbaví své končetiny. Jak to dělají? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Šílenství skryté v našem oblečení

Obleční|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Každý rok se na světě vyrobí přes 50 milionů tun textilních vláken, ze kterých se brzy téměř tři čtvrtiny skládkují, nebo spálí. Víte proč? Protože oděvy z nich vyrobené vyjdou z módy. Ve vyspělých zemích si lidé navíc kupují oblečení ne proto, že by ho potřebovali, ale třeba jen pro radost. To staré pak vyhazují. Jde o obrovské plýtvání. Přitom textilní průmysl velmi znečišťuje planetu. Píše o tom Petr Daniš ve své knize s názvem Klima je příležitost. Čte Jan Kovařík.