Meteor o tureckém zemětřesení, zraku hadů a programovatelném organismu

2. září 2023

Poslechněte si:

  • 01:13 Bude se opakovat turecké zemětřesení?
  • 11:40 Září v zrcadle pranostik
  • 19:54 Srdce v podchlazení
  • 25:42 Očkování proti covidu
  • 35:00 Jak vidí hadi?
  • 42:30 První programovatelný organismus

Hovoří geolog Jiří Zahradník, imunolog Václav Pačes nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Hledání Petra Kulhánka a kol. čte Libor Vacek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Bude se opakovat turecké zemětřesení?

Přes 57 000 mrtvých si vyžádalo ničivé zemětřesení, které zasáhlo 6. února zejména Turecko, ale také část Sýrie. Došlo k němu přitom v oblasti, kde tak silné zemětřesení nebylo zaznamenáno po staletí. Přesto prof. Jiří Zahradník z MFF UK říká, že o překvapení nešlo. Dlouhý klid znamenal, že se mohlo naakumulovat mnohem více energie. Další nebezpečí v Turecku hrozí i hlavnímu městu. Co přesně se stalo 6. února? Jak se šířila trhlina na zemském povrchu?

Září v zrcadle pranostik

Zahradník sklízí jablka

Naši předkové dobře věděli, že měsíc září může ještě přinést velmi teplé dny. I když se ochladí, teplé dny se mohu vrátit. Rozlišovali při tom tzv. mariánské léto a babí léto. Stejně jako mnoho jiných opakujících se období během roku, ani toto nenastává se stoprocentní pravděpodobností. Proměnlivost počasí zaujala už naše předky. Z generace na generaci si tyto poznatky předávali formou pranostik. Co lze očekávat v září, jsme si připomněli díky doc. Zdeňku Vašků z České zemědělské univerzity a jeho knize Hold Slunci, dešti, půdě a pluhu.

Srdce v podchlazení

Operace nádoru na mozku v Nemocnici Na Homolce

Dne 2. září 1952 kardiochirurg Floyd John Lewis s kolegou Clarencem Lilleheiem z Minnesotské univerzity v Minneapolisu provedl první operaci srdce v hypotermii neboli podchlazení. Pětiletá pacientka s vrozeným otvorem v přepážce mezi síněmi byla pomocí speciální chladicí pokrývky ochlazena na ověřených 28 stupňů. Bez oběhu krve setrvala pět a půl minuty, během kterých operatéři stačili její srdíčko otevřít a „díru“ uvnitř zalátat. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Očkování proti covidu

Dokončené očkování neznamená dvě dávky vakcíny, ale dávky tři

Nemoc zvaná „covid“ zmizela z mediálního prostoru, ale ne ze světa. Stále přibývá nově nakažených, jen počet těžkých případů a úmrtí klesl na velmi nízké hodnoty. Odborníci doufají, že to tak zůstane, ale zároveň varují, že se může objevit nová mutace, která bude mít vyšší nakažlivost či smrtnost. Podle prof. Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky AV vděčíme za vysvobození z lockdownů jednoznačně očkování. Vyvíjí se nový druh vakcíny, který by měl mít větší účinnost. Jak očkovací látka v našem těle působí?

Jak vidí hadi?

Hadí pohled

Očí je spousta druhů. Hmyz a korýši mají složené oko s velkým zorným polem umožňující dokonale sledovat pohyb. Zato třeba budovu Národního divadla viděnou mouchou, bychom nepoznali. Každý druh živočicha má takové oko, jaké právě ke svému způsobu života potřebuje. Co třeba hadi? Jejich „hadí pohled“ je typický. Hadi nemají oční víčka a dokážou svou oběť skoro až „hypnotizovat“. Vědci teď našli hada, který se od ostatních liší. Biolog prof. Jaroslav Petr nám popsal, co se o něm ví.

První programovatelný organismus

Od 20. století žije lidstvo ve stále větší míře s roboty. Od robotů kuchyňských po zbraňové systémy. Představte si roboty velikosti zrnka prachu nebo ještě menší, pracující ve velkém množství na stejném úkolu. Ano, jistě jsou primitivní, ale jednoduché úkoly plnit dokáží. Přesně na takových se pracuje. Píše se o tom v knize autorského kolektivu pod vedením prof. Petra Kulhánka. Kniha se jmenuje Hledání a vydalo ji nakladatelství AGA. V Meteoru z ní čte  Libor Vacek.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související