Meteor o snech pavouků, první xerokopii a budoucnosti zločinu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jaký je rozdíl mezi planetou a hvězdou?

Vesmír|foto: 0fjd125gk87, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

První, co asi každého napadne, je, že planety jsou mnohem menší. Jsme na to zvyklí u nás ve Sluneční soustavě. Jenomže vesmír je velký a kosmická tělesa rozmanitá. Existují obří planety, a naopak trpasličí hvězdy.

Např. bílý trpaslíci mají zhruba stejný rozměr jako Země a neutronové hvězdy mají průměr třeba jen 10 kilometrů. Rozdíl mezi planetou a hvězdou spočívá v něčem jiném, jak potvrdil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

První xerokopie

Chester Carlson s prvním modelem svojí kopírky|foto:Profimedia

Součástí práce mladého amerického fyzika Chestera Carlsona při posuzování patentů v jedné newyorské technické firmě bylo i „množení“ textů a výkresů. Tato činnost ho ale natolik otravovala, že začal přemýšlet, jak ji „zmechanizovat“.

Po mnoha pokusech nakonec 22. října 1938 získává na svém zařízení první použitelný obrázek. Je jím nápis 10-22-38 Astoria, obnášející datum a místo pokusu. První „kopírka“ byla na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak matematika určila velikosti papíru

Jak matematika určila velikosti papíru?|foto:Andrej Lišakov, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Při tisku papíru máme možnost si vybrat formát A4 nebo i A3, pokud máme větší tiskárnu. Co ale ta označení znamenají? S nápadem udělat důmyslný systém přišel Němec Dr. Walter Porstmann a v Německu se z něj v roce 1922 stala norma.

A protože to opravu mělo hlavu a patu, německý systém do roku 1975 používalo tolik zemí, že byl zaveden jako mezinárodní norma ISO a také jako oficiální formát dokumentů OSN.

Dnes je tento standard přijat ve všech zemích světa kromě USA a Kanady. Co je na něm tak skvělého? Je to čistě matematická záležitost, jak nám popsal doc. Mirko Rokyta z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Mají pavouci sny?

Vědci zjiš´tovali, jestli pavouci ve spánku také sní|foto: Traphitho, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Představte si, že vidíte několik pavouků visích na vlákně. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se tito pavouci čas od času podivně nechvěli a nekopali nohama. Při podrobném pohledu byste zjistili, že spí.

Znamená to, že mají sny? Když se lidem něco zdá, pohybují se nám oči? Fáze REM spánku je dobře prozkoumána. Mají ji i pavouci. To bylo předmětem nového výzkumu. Jak dopadl, nám přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Budoucnost zločinu

Jak budou vypadat zločiny budoucnosti?|foto: AlemCoksa, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Hledání pachatele podle DNA je dnes běžným postupem, přesto by to přišlo před 100 lety lidem jako úplné sci-fi. Člověk se chystá do vesmíru na dlouhodobé pobyty nebo těžbu surovin. Nepochybně i tam začne docházet ke zločinům. Umíte si představit kosmickou policii?

Václav Jílek čte o budoucnosti zločinu, která se těžko odhaduje, ale zcela nepochybně nás čeká, z knihy Sama Keana, která vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada.