Meteor o seismologii, strategii dravců a přežití konce světa

18. listopad 2023

Poslechněte si:

  • 01:10 Co dokázala seismologie za 60 let?
  • 14:04 První železnice
  • 20:04 Lze věřit umělé inteligenci?
  • 34:51 Proč se dravci ukazují kořisti?
  • 43:13 Muž, který přežil konec světa

Hovoří geofyzik Jiří Zahradník, matematik Mirko Rokyta nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Geostorky Petra Brože čte Jan Meduna.

Co dokázala seismologie za 60 let?

V celé historii nebyla za výzkum v oboru seismologie udělena žádná Nobelova cena. Možná proto, že vývoj této vědy je pozvolný a chybí v něm zcela převratný objev. Podrobnější pohled ale ukáže, že seismologie udělala obrovský pokrok. Dnes existuje mobilní aplikace, která vás může s předstihem několika vteřin upozornit, že dojde k zemětřesení. Podařilo se také do detailu porozumět tomu, co se v podzemí děje a vymyslet opatření zamezující nejhorším scénářům, které mohou při silném zemětřesení nastat. Potvrdil nám to prof. Jiří Zahradník z MFF UK.

První železnice

Parní lokomotiva George Stephensona

Ambicemi nadupaný anglický vynálezce George Stephenson vyprojektoval trať, a především komplexně vylepšil parní stroj, na což dostal počátkem jara 1822 patent od samotného ministra vnitra. Provoz byl zahájen 18. listopadu 1822. Početné publikum z širokého okolí nevěřícně sledovalo, jak každá z pěti lokomotiv rychlostí přes šest kilometrů za hodinu tahá jako nic vlaky o sedmnácti vagonech s celkovým nákladem přes 60 tun! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze věřit umělé inteligenci?

umělá inteligence

Umělá inteligence může být velmi významným pomocníkem, ale nelze ji bezmezně věřit. Doc. Mirko Rokyta z MFF UK ji například testoval otázkami týkajícími se Rubikovy kostky, kterou skládá od mládí. Správné odpovědi se nedočkal. Třeba ChatGPT dělá i triviální chyby, kdy zapomene ve výpočtu převést jednotky nebo nedokáže správně spočítat, kdy nastává kulaté výročí. V Meteoru jsme upozornili na úskalí spojená s používáním tohoto moderního nástroje.

Proč se dravci ukazují kořisti?

Káně lesní

Ten pohled zná asi každý. V podzimní krajině plné holých stromů sedí na nejvyšší větvi káně a vyhlíží kořist. Sedí klidně blízko silnice a vystavuje se na odiv. Na první pohled to vypadá na naprosto nelogické chování. Copak může nečekaně zaútočit, když o dravci ví každá myš? Biolog prof. Jaroslav Petr vysvětlil, že vědci sledovali po desítky let chování sokolů a prokázali, co za tímto chováním je.

Muž, který přežil konec světa

Sopka Mont Pelée na karibském ostrově Martiniku

Představte si město velikosti Kroměříže, přes 28 000 tisíc obyvatel. Během jediného dne zemřou všichni kromě tří. K této tragické události došlo roku 1902 na ostrově Martinik, když vybuchla sopka Mont Pelée. V Meteoru jsme sledovali příběh jednoho z přeživších a popsali jsme si, jak katastrofa obřích rozměrů probíhala. Z pohledu vědy byla důležitá a stála za zrodem moderní vulkanologie.

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.

 

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související