Meteor o potopě světa, husích astronautkách a středu vesmíru

5. říjen 2019

Poslechněte si:

  • 01:34 Způsobila potopu světa planetka?
  • 17:26 Pohádkové dědictví Joachima Barranda
  • 22:11 Dokáží husy přeletět Mn. Everest?
  • 37:17 Největší dinosauří vejce
  • 43:43 Kde leží střed vesmíru?

Způsobila potopu světa planetka?

Potopa světa, jak ji namaloval na strop Sixtinské kaple Michelangelo.

Podle údajů z rodokmenů zapsaných v bibli došlo k potopě roku 1556 židovského kalendáře, tj. asi 2200 př. n. l. Potopa měla začít na podzim, a to deštěm trvajícím 40 dní. Poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly, a osazenstvo Noemovi archy vystoupilo na pevninu. Potopu světa popisuje na 270 starých příběhů vyprávěných etniky po celém světě. Nemohlo jít o skutečnou událost – přírodní katastrofu globálního významu? Je to možné.

Podle Jaroslava Kadlece z Českého geofyzikálního ústavu AV by potopu světa mohlo způsobit tání ledovců a následné přetečení Středozemního moře, které dalo za vznik Černému moři. Günter Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK a prof. Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV našli důkazy, že za potopou světa by mohla stát srážka Země s planetkou před 5500 roky.

Pohádkové dědictví Joachima Barranda

Logo

Joachim Barrande se nesmazatelně zapsal do výzkumu paleontologické historie naší Země. Původně měl zkoumat území na trase Praha–Plzeň kvůli stavbě železnice, ale co našel, šokovalo celý svět. Úžasné nálezy zkamenělin, které sbíral a třídil, se staly doslova legendárními.

Území od Prahy po Beroun a ještě dál, bylo podle jeho výzkumů doslova prošpikováno otisky dávno vyhynulých živočichů. Nad jeho fenomenální sbírkou ale visel otazník. Co se s ní stane po jeho smrti? Rozprodají ji dědicové? Jak to dopadlo, jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dokáží husy přeletět Mount Everest?

Radek Jaroš v Himalájích

Na první pohled to zní jako utopie. Husy, tento symbol vykrmenosti a nemotornosti, že by dokázal uletět více než pár desítek metrů? Musíme si ale uvědomit, že husy nežijí jen ve verzi „husa domácí“, ale i „husa divoká“. Tito ptáci mají nepochybně lepší kondici. Přesto, když první horolezci zdolávající Mount Everest hlásili, že nad vrcholem hory přelétalo hejno hus, nikdo jim to nevěřil.

Přece jen let v místě s nízkým tlakem, nedostatkem kyslíku a zimou, vypadá naprosto nereálně. Později se ukázalo, že to husy opravdu dokáží. Americká astronautka Jessica Meirová, která je právě teď v kosmu, podrobně husy zkoumala a zjistila, v čem tkví jejich neuvěřitelná schopnost. Podrobnosti přinesl prof. Jaroslav Petr.

Největší dinosauří vejce

Zkamenělá dinosauří vejce

Největší vejce dnešních ptáků obstarávají pštrosi. Jsou zhruba 25x objemnější než slepičí, měří 16 x 13 cm a váží 750–1600 g. Než se začneme klanět úctou, měli bychom se vydat do druhohor za dinosaury. Tato obrovská zvířata nebyla savci. Kladla vejce.

Je logické, že to musela být vejce hodně veliká, když se z nich líhli jedinci vážící v dospělosti desítky tun. Jaké je to největší dinosauří vejce? Jaké má rozměry? A dá se říct, jak velké je průměrné dinosauří vejce? Na to odpovídal odborník na dinosaury Vladimír Socha.

Kde leží střed vesmíru?

Krásy vesmíru na astrofotografiích Zdeňka Bardona - M45

To musí být hodně, hooooodně daleko! Ano. To je první, co člověka napadne. Přece Země není středem vesmíru, takže ho musíme hledat v nějaké jiné galaxii nebo někde mezi vzdálenými galaxiemi… Proto překvapí, že kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum, dává zcela konkrétní odpověď.

Střed vesmíru si prý můžete dát třeba na svůj dům a zvýraznit ho klidně bronzovou pamětní deskou. Zdá se vám to divné? Poslechněte si argumenty spoluautora knihy prof. Zdeňka Mikuláška z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související