Meteor o počítání v pravěku, zlodějských krabech a ochranném zbarvení

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Uměli lidé v pravěku počítat?

Pračlověk|foto:Shutterstock

Dne 19. srpna 1936 v Dolních Věstonicích na jižní Moravě vykopal tým Karla Absolona, známého už nálezem Věstonické Venuše, vřetenní kost z nohy mladého vlka. Je asi 18 cm dlouhá a na povrchu nese 57 hlubokých zářezů. Prvních 25 vrypů je uspořádáno do skupin po pěti a mají stejnou délku. Tato řada končí dvakrát tak dlouhým zářezem. Počítali si už tehdy lidé úlovky? Nebo snad dluhy? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jaká je pravděpodobnost srážky s planetkou?

Srážka kosmických těles|foto:Shutterstock

Pozemskému životu a naší civilizaci hrozí hned několik druhů nebezpečí z vesmíru – od Slunce, supernov nebo prostou srážkou s kometou či planetkou. Planetek je ve Sluneční soustavě známo přes milión. Známe případy z minulosti, kdy ke střetu se Zemí došlo a mělo to fatální následky. Položili jsme tedy otázku dr. Petru Scheirichovi z Astronomického ústavu AV ČR: Jaká je pravděpodobnost, že se srazíme s planetkou?

Kradou krabi ulity?

Krab sněžný |foto:Profimedia

Představte si, že jste zoolog na výpravě do exotické země. Celý den sbíráte na mořské pláži ty nejzajímavější ulity. Noc strávíte přímo na pláži a užíváte si klidného spánku. Jenže ráno vás čeká překvapení – ulity jsou pryč! Že by zloděj? Kdepak, jste přeci na neobydleném ostrově! Kdo tedy ulity odcizil? Zážitek zoologa Karla Pecla vypráví Miloň Čepelka.

Jak vzniklo u zvířat ochranné zbarvení?

Chameleon je králem maskování, neboť se dokáže plynule přizpůsobovat svému okolí. Naproti tomu páv se pyšní svými barvami a nápadností. Proč zvířata používají, dalo by se říct, opačné strategie? Už Charles Darwin si kladl tuto otázku a pokoušel se odpovědět na to, jak se ochranné zbarvení u živočichů mohlo vyvinout. Co na to říká dnešní věda, nám pověděl biolog prof. Jaroslav Petr.

Sherlock Holmes a případ s homolicí

Anglický detektiv Sherlock Holmes se báječně hodí do pořadu Meteor, neboť ve své práci vždy využíval vědeckého přístupu. Jeho široké znalosti ve spojení s úžasnými kombinačními schopnostmi mozku dokázaly uspět tam, kde jiní ztroskotali. Přímo pro Meteor byla napsána řada příběhů. Rozhlasovou dramatizaci Sherlock Holmes a případ s homolicí vysílal Meteor poprvé roku 1990. Slavný detektiv v něm řeší případ podivného úmrtí mořského biologa.

Scénář napsal Rudolf Čechura, režii měl Karel Weinlich. Účinkují Svatopluk Beneš, Jiří Samek, Antonín Hardt a Marie Marešová.