Astma řešte a nepodceňujte prevenci. Opakované záchvaty zatěžují srdce, nabádá Kateřina Cajthamlová

„Astma je onemocnění, kde známe neuvěřitelné množství detailů, ale neznáme prapodstatu toho, proč u někoho vznikne a u někoho ne. Proč se ty alergické bílé krvinky nastěhují do sliznice a ten zánět tam svou přítomností udržují. Až to někdo odhalí, tak to bude na Nobelovu cenu,“ říká imunolog Petr Čáp. „Astmatik byl třeba i Vladimír Menšík. Chodil k mému prvnímu primáři, kde jsem asistoval. Nebyl ale ukázněný pacient,“ vzpomíná.

Začátky v dětství

Typická astmatická situace se projevuje už v dětství, později je to spíš v souvislosti i s jinými onemocněními dýchacích cest. „Velice citlivé průdušky mohou reagovat na faktory zevního prostředí. Nejčastěji tam najdeme zánět alergického původu. Je to reakce na nějaký vdechovaný alergen. Průdušky na to reagují hypertrofií, to znamená, že zvýší svalovou vrstvu průdušek a dochází k tomu, že se průdušky stáhnou a vzniká dušnost,“ popisuje Kateřina Cajthamlová.

Čtěte také

U malých dětí se dá astma zvrátit. Musíme na něj ale přijít včas, říká Kateřina Cajthamlová

Když se zúží dýchací cesty, vzniká známé hvízdání nebo pískot. Člověk má problém se nadechnout, ale ve skutečnosti jsou plíce plné vzduchu. „V tomto stavu by měl postižený nejprve vydechnout, což nás nenapadne, když se zrovna dusíme,“ vnímá lékařka. „Pískání ale nemusí hned znamenat astma, může jít o paniku a úzkostné stavy.“

Když nemůžete dýchat, řešte to

„Astma se moc zanedbat nedá, protože to je velmi nepříjemný stav, když se dusíte. Pokud ale bude pacient špatně léčen, tak si vinou opakovaných záchvatů může přetížit srdíčko. Většinou je to tehdy, pokud ti lidé mají psychosomatické příznaky, tak kromě astmatických záchvatů mají ještě stavy úzkosti. Takže se jim zvedá tepová frekvence a stoupá krevní tlak. Proto je potřeba vědět, že jde o astma a brát preventivní lék a dělat dechovou rehabilitaci a nepodceňovat tento stav,“ nabádá lékařka.

Hodně řekne rodinná anamnéza. „Pokud přímí příbuzní trpěli astmatem, tak tam začínáme. Z krve se dají zjistit specifické protilátky IgA. Taky se dělá spirometrie,“ vyjmenovává lékařka metody.

Co astma zhoršuje

Astma zhoršuje, pokud v okolí někdo kouří. Dráždivě působí také dezinfekce nebo aceton. „Astma může vyvolat nebo zhoršit infekce, nadměrná tělesná nebo psychická zátěž, ale také prudké změny teploty. Někdo má chladové astma, to znamená, že ve studeném vzduchu se mu průdušky stáhnou.“

Typická astma je v klidovém stavu bez nálezu. Lidé s diagnózou CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) mají v průduškách chronický zánět nealergického původu. Průdušky zůstávají zúžené a zánět postupně uzavírá dýchací cesty.

Rady na závěr

• Při potížích zajít na plicní, alergologii, nechat si udělat krevní testy
• Brát léky, inhalovat dle instrukcí
• Dělat dýchací cvičení, orientovat se na výdech
• Nelehat si, poloha vleže stav zhoršuje
• Při akutních potížích zkoušet co nejvíc vydechovat, uklidnit se, stabilizovat, pokud to nezabírá, zavolat záchranku
• Dát z dosahu všechny alergeny

Co je srdeční astma? Co pomáhá proti ranním hlenům? Poslechněte si Kateřinu Cajthamlovou v pořadu Vesele a zdravě.