Zpěvák Ladislav Křížek: Vzdálená je moje osudová. Mám pocit, že to zpíval mimozemšťan

Zpěvák o sobě téměř nedal vědět dlouhých pět let, ale nezahálel a mezitím začal také psát. Právě dokončuje knihu Duety a lidé mému srdci vzácní, kde vysvětlí, proč s bratrem duo ukončili a zavzpomíná na duety s Lucií Bílou (Kam jen jdou lásky mé) nebo operní pěvkyní Evou Urbanovou (Fantom opery). „S Evou jsme kolem sebe tak hezky rotovali a bylo vtipný, že ona koketovala s rockovou hudbou a zakotvila u opery a já se zase naopak už chystal na konzervatoř a skončil u bigbítu.“ Kniha by měla vyjít na podzim. „Chtěl bych si ji nadělit k narozeninám.“

Chci dělat radost, dokud to půjde

Ladislav Křížek má na kontě mnoho hitů, jedním z nich, který bezkonkurenčně boural hitparády, byla píseň Vzdálená. „To je moje osudová. Bylo mi 27, to je člověk odevzdanej. Když to dnes slyším, mám pocit, že to zpíval nějakej mimozemšťan,“ usmívá se zpěvák.

Uvědomoval si, že to je po odchodu z kapely Citron zlomová věc, která se povedla. „Ale já tu desku připravoval čtyři roky, to nebylo přes noc. A teď, když už mi bylo šedesát, začínám rekapitulovat. Nebo spíš moje okolí a fanoušci. Je důležitý si uvědomit, že já jsem jenom převodníkem. Dostal jsem dar, abych dělal lidem radost. A ty lidi si u Vzdálený zažili své příběhy, své zamilování, své touhy. Začínám jezdit po divadlech, protože fanynky už chtějí sedět, a ony zavřou oči a připomenou si ten svůj příběh.“

Turné s Citronem

Do kapel, kterými prošel, se postupně zase vrátil. „To je to úžasný, nejdřív jsme vzbudili Vitacit, pak Citron a nakonec Kreyson. Umění tvořit je věc jedna, umění prodat věc druhá a Radim Pařízek, lídr Citronu, tohle uměl. A je mi líto, že tady už není. Podle mě je nenahraditelný.“

S Citronem chystá turné už na jaře, zároveň zkouší s Kreysonem a má radost, že je o něj zájem jak ze strany fanoušků, tak pořadatelů. „Lidi si mě zvou i na narozeniny k nim domů jako překvapení. A když k té Marušce nenápadně přistoupím a začnu jí zpívat do ucha písničku, ona se otočí a ten pohled – to nevynahradí žádná zlatá deska.“

Bude muzikál?

Žádné větší ambice už nemá. „Slavnější už nebudu, ale chci rekapitulovat. Otočit ty časy, zavzpomínat a poděkovat a užít si ty chvíle, že jsme tady mohli být. Nechat se obejmout krásnou minulostí těch chvil.“

Jeden sen by se ale ještě našel. „Mám touhu napsat muzikál. Noty by na to byly, mám to asi patnáct let připravený. Ale potřebuju kolem sebe lidi, který to budou taky chtít, protože sám člověk nezmůže nic.“

Jaký muzikál chystá? Jak vzpomíná na spolupráci s Karlem Svobodou? Co dělá jeho bratr z dua Damiens? A jaké další dvě knihy má v plánu? Své pověstné fistule předvedl i ve vysílání. Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Alexandra Mynářová a Ladislav Křížek|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas