Skuhrov, Tample, Pipice. Putování po stopách místopisných jmen obcí a vísek Libereckého kraje

Taneček pod hradní zříceninou

Do prvního dílu pátrání po původu zvláštních jmen obcí našeho kraje vybrala redaktorka Ivana Bernáthová vísku Taneček, která leží pod zříceninou hradu Ronov nedaleko České Lípy. A samozřejmě ji zajímalo, jestli tamní obyvatelé dělají čest jménu své vesnice.

Manželé Růžena a Alois Kadeřábkovi s redaktorkou Českého rozhlasu Ivanou Bernáthovou (vlevo)

Taneček patří pod obec Stvolínky, do roku 1945 se jmenovala Lobetanz a po odsunu původních německých obyvatel se prostě hezky česky přejmenovala. Lidé, kteří sem přišli po válce z vnitrozemí, taky rádi tancovali, jako paní Růžena Kadeřábková, které občas sekunduje její manžel Alois: „ Já tančím ráda úplně všechno, polku, tango, valčík. Jen modernu nemusím,“ usmívá se paní Růžena. Tango si s ní zkusil zatančit i její manžel. „Jen tím valčíkem si raději nedělám ostudu,“ dodává pan Alois.

Lobetanz je také opera, kterou napsal rakouský skladatel Ludwig Thuille. A dala by se na ni tančit i mazurka. „Já, když slyším její tóny, tak mi okamžitě začnou brnět nohy. Hned bych tancovala. S tatínkem jsem ji tancovala ve dvanácti letech,“ vzpomíná paní Růžena.

Historická hospůdka v Tanečku má opět začít fungovat v červenci 2021

V Tanečku se tančívalo vždy v tamní hospodě: „Krásná hospoda, malovaný sál, nádhera! Pak to vzaly statky, nacpali tam pšenici, tím pádem tam byly myši, zvedla se podlaha, parkety zničené. Teď po opravě by tam měla být v červenci zase hospoda.“ Paní Růžena přínáší fotografie z nejrůznějších tancovaček, které se v posledních letech odehrávaly na travnatém place proti jejich domu.

Travnatý plac před domem Kadeřábkových slouží stále tancovačkám

„To jsou naše čarodějnice tady na návsi! Podívejte se, kolik nás tu je. Tančilo se na trávě, na silnici, všude. Byly tu i maškarní. Masky se převlékaly u nás v domě. Byly tu báby s nůšemi a další maškary. Ten plac stále používáme, když se chceme sejít. Dáme tam židle a stoly, soudek piva koupíme, posedíme. Ta vesnice jde k sobě.“

Rodiče obou manželů se do Tanečku přistěhovali po válce, kdy byli z vesnice odsunuti němečtí obyvatelé. „Pamatuji se, jak se to tady v padesátých letech bouralo. Tady byla spousta domů, teď je to buldozery srovnané se zemí. Včetně nádherných třešňových alejí, které se zlikvidovaly.“ Paní Růžena ukazuje také tanečkovské PF 2015:

Paní Růžena ukazuje tanečkovské PF 2015

Pan Alois vzpomíná, že tehdy slavili Nový rok jen muži. Ke Kadeřábkům chodí často i chalupářka Anna, která jezdí do Tanečku až z krkonošské Úpice. „Je tu krásně! Zvlášť, když svítí sluníčko. Občas tu tedy fouká, takže je potřeba se při tanci pořádně zahřát,“ usmívá se.

Spustit audio

Související