Ptačí park Josefovské louky získal díky hlasům veřejnosti Cenu sympatie Adapterra Awards

4. listopad 2019

Ptačí park, zelená fabrika, čistírna na střeše, chytré centrum a proměna Zálúčí. Nejlepší klima nápady si odnáší ceny. V pondělí 4. listopadu vrcholí první ročník celorepublikové soutěže Adapterra Awards. 

Nadace Partnerství dnes ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci konference Jak na sucho a horko - ve městě i v krajině v pražském IPR CAMPu. Za nejsympatičtější projekt si veřejnost vybrala Ptačí park Josefovské louky.

Čtěte také

Odborná porota pak ve čtyřech kategoriích vyzdvihla unikátní přeměnu krajiny na farmě Blatnička v jihomoravském Zálúčí, chytré ostravské komunitní centrum Všichni spolu, rostlinami opláštěnou halu společnosti Železný a netradiční dům s mokřadní střechou v Praze.

Vítězové si jako výhru odnesli cestu za inspirativními projekty do Německa a Rakouska v celkové hodnotě 300 tisíc korun.

Do letošního ročníku se zapojilo čtyřiadvacet projektů, z nichž dvanáct vybrala odborná porota do finálového kola.

„Aby byla inspirace po ruce pro každého, zařadí Nadace Partnerství všechny kvalitní projekty do přehledné online databáze. Zde lidé snadno najdou zajímavá řešení pro vlastní dům nebo rovnou celou obec. Inspirativní klimatické nápad sbíráme i napříč Evropou, databázi tak nově obohatilo i osm nesoutěžních nápadů z Polska, Maďarska a Slovenska,“ přibližuje specialista na adaptace Martin Ander.

Projekty se utkaly o vítězství ve čtyřech kategoriích - Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov

Navíc se všichni finalisté zapojili do veřejného hlasování o Cenu sympatie. Tu si odnáší Ptačí park Josefovské louky, který získal 40 % všech hlasů: v součtu 4 393 z celkových 10 721.

Čtěte také

„Josefovské louky jsou asi největší projekt obnovy mokřadů u nás. Inspirativní je i vícezdrojové financování včetně veřejné sbírky,“ říká Vlastimil Karlík, odborný porotce soutěže.

Vítězem kategorie Volná krajina se stala obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky, kde soukromý zemědělec Martin Smetana rozdělil 65 hektarů monokulturních lánů do malých políček. Navíc založil zatravněné pásy a aleje a začal pěstovat různorodou směs plodin. Opatření zabraňuje vysušování půdy, erozi a podporuje biodiverzitu.

Ptačí park Josefovské louky je pravděpodobně největší projekt obnovy mokřadů u nás

Nejlepším projektem v zastavěném území se zase stalo ostravské komunitní centrum Všichni spolu. Městský obvod Poruba osázela střechy nové budovy rostlinami, zpevněné plochy sportoviště vytvořila z materiálů, které umožňují vsakování vody do půdy. Nezapomněla ani na zadržování dešťové vody a využití tepelného čerpadla pro chlazení i vytápění.

Čtěte také

Zelená výrobní hala Železný obhájila své místo v kategorii pracovní prostředí. Výrobna na kajaky zadržuje dešťovou vodu díky zelené střeše osázené netřesky, použitou šedou vodu z výroby přečišťuje v kořenové čističce a využívá ji na splachování toalet.

První místo kategorie Náš domov obsadil netradiční Dům s mokřadní střechou v Praze. Jeho vlastník Michal Šperling si ho vyprojektoval sám. Jedná o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá bujná vegetace, která slouží jako čistírna odpadní vody.

Všech pět vítězů si přebralo svá ocenění během konference Jak na sucho a horko - ve městě i v krajině pořádané 4. listopadu v pražském IPR CAMPu. Součástí programu byly také přednášky odborníků a praktické ukázky technologií pro realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu.

Ptačí park Josefovské louky je pravděpodobně největší projekt obnovy mokřadů u nás

Účastníci si tak mohli doslova sáhnout na část zelené fasády i střechy, silniční zatravňovací rošt nebo se mohli podívat, jak funguje čištění odpadní vody.

Adapterra Awards hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu
Trápí vás dlouhá období sucha, vlny veder a přívalové srážky? Inspirujte se úspěšnými adaptačními opatřeními na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.

autoři: Jana Házová , baj | zdroj: Nadace Partnerství
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.