Prošívané bundy se nosily v gulagu. Proto byly v naší rodině tabu, vzpomíná Halina Pawlowská

9. březen 2022

„Zprávy sleduji průběžně, ale občas už nemůžu dál. Dívám se třeba tři minuty a pak to přepnu,“ přiznává Halina Pawlowská. Dění na Ukrajině se jí úzce dotýká kvůli rodinným kořenům. V Blízkých setkáních prozradila, že pomáhá tlumočit uprchlíkům. Odpověděla i na otázky, zda se byla někdy podívat na Sibiři, jak si vybírá téma pro Omeletky nebo jestli má někde napsané své veršované rady.

„Projev Putina jsem nedokázala poslouchat v kuse déle než 15 vteřin. Nakonec jsem si ho po kouskách poslechla celý. I zprávy si dávkuji, ale hned po probuzení koukám na mobil, co se děje,“ popisuje Halina Pawlowská.

„Já jsem do roku 1990 žila dva životy. Jeden doma a druhý veřejný. Vůbec se to nepotkávalo. Mého otce zajímala jen svoboda Ukrajiny, a proto i moje výchova tomu byla podřízená. Tatínek na mě mluvil odmalička ukrajinsky,“ vypráví.

Otec měl uměleckou přezdívku Čmelák

Rodina mého tatínka pocházela z Podkarpatské Rusi, připomíná spisovatelka a publicistka. Můj tatínek Vasil Kločurak byl ukrajinský básník. I jeho starší bratr se jmenoval Vasil.“

„Ptala jsem se na to ukrajinského popa a on mi vysvětloval, že to nějak souvisí se dnem narození, a jmenuje se proto po svém patronovi. Můj otec měl uměleckou přezdívku Čmelák. Strýc byl v gulagu, proto se v naší rodině nenosily prošívané bundy. Já si ji koupila ve čtrnácti a můj strýc mi ji rozstříhal.“

Napsat knihu v ukrajinštině bych si netroufla

Kniha Haliny Pawlowské Díky za každé nové ráno vyšla i v ukrajinštině. „Ano, překládala ji manželka ukrajinského velvyslance Olga Perebyjnisová. Studovala bohemistiku a umí dobře česky. Přečetla si knížku, moc se jí líbila a požádala mě, aby to mohla přeložit. Každý jazyk se vyvíjí a já bych si na překlad už netroufla,“ uzavírá v Blízkých setkáních scenáristka.

autoři: Adéla Gondíková , zk

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.