Před 77 lety bylo nacisty na Valašsku zmasakrováno na 90 lidí, dnes tuto událost připomíná památník Ploština

V dubnu před 77 lety nacisté zastřelili, umučili nebo zahnali do plamenů lidi v Leskovci, v osadách Ploština a Vařákovy Paseky a v obci Prlov.

Od 3. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí na 90 lidí ze tří pasekářských osad a jedné obce na Valašsku. Na konci druhé světové války nacisté zavraždili v osadě Ploština na Zlínsku 24 lidí. Další masakr pak spáchali o čtyři dny později v obci Prlov a jejich cílem se stal také Leskovec a Vařákovy Paseky. Důvodem byla spolupráce s partizány. 

Akci provedla z větší části zvláštní jednotka SS Josef pod vedením dvou českých Němců, Waltera Pawlofského a Kurta Wernera Tuttera. Ani jeden z nich nebyl za valašské masakry potrestán. Tutter byl sice odsouzen za kolaboraci, ale jeho působení ve zvláštním komandu se mu podařilo ututlat, takže ve vězení strávil jen šest let. Pak byl odsunut do západního Německa. Tam se stal v 50. letech spolupracovníkem komunistické StB.

Jednotka SS Josef na Ploštině

Historické podrobnosti této brutální akce nabízíme v rozhovoru ředitelem Státního okresního archivu ve Vsetíně Tomášem Baletkou, který zmiňuje i další místa v našem regionu, kde došlo k obdobným tragédiím, i to, jak byli strůjci těchto válečných zločinů potrestáni.

Památník na Ploštině

Ploština je zaniklá pasekářská osada obce Drnovice, nedaleko Valašských Klobouk, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Na místě tragédie, od které právě dnes uplynulo 77 let, vyrostl památník Ploština, který je národní kulturní památkou a právě tam finišuje rozsáhlá modernizace. Více už v reportáži Andrey Kratinové, ve které hovořila s průvodkyní Radkou Brtišovou:

autoři: Andrea Kratinová , Růžena Vorlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.