Politolog Just: Výdobytků 17. listopadu využívají i kritici současného stavu. Svobodně mohou vyjadřovat svoji nespokojenost

Obsahově se celá řada projevů vzpomínkových akcí točí už několik let kolem stejných témat. Vedle akcentování významu 17. listopadu pro následný vývoj země po roce 1989 se ale tento den stává místem a časem i pro ty, kteří naopak chtějí vyjádřit kritiku polistopadovému vývoji. „I letos protestovali ti, kteří si myslí, že porevoluční vývoj nenabral anebo v současné době nenabírá takového směru, jaký oni předpokládali,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.

Na druhé straně ale i toto podle Justa vypovídá o pozitivním dopadu 17. listopadu. „I lidé, kteří nejsou spokojeni se současným vývojem, se současnou vládou, mají plné právo svobodně dávat svoji nespokojenost najevo. I oni využívají výdobytků 17. listopadu a toho, co přinesl.“

Vítězové, poražení a emoce

Že svátek 17. listopadu vyvolává různé emoce, ale není podle politologa na škodu. „Emoce vždycky vyvolává něco, co je nám blízké. A tento svátek, přestože už od něj uplynulo více jak 30 let, je nám pořád velmi blízký. Lidí, kteří přímo zažili 17. listopad, nebo jejich děti byly na Národní třídě coby studenti, nebo se narodili v porevoluční euforii, tvoří naprostou většinu české populace. Takže je přirozené, že daleko emotivněji vnímáme něco, čeho jsme byli součástí.“

Projev prezidenta Petra Pavla k výročí státního svátku působil podle Justa v kontextu rozjitřené atmosféry uklidňujícím dojmem.

Čtěte také

Sociolog Kostelecký: Euforie, ale také strach a napětí. Záruku, že nepřijedou tanky, neměl 17. listopadu nikdo

„Sice mu polovina národa bude vyčítat, že jsou jeho projevy obecné a příliš abstraktní, druzí budou rádi, že jde o prezidenta, který nevystupuje konfrontačně a neštve lidi proti sobě. On si je vědom toho, že celou společnost nelze nikdy sjednotit. Není to přirozené. Společnost je fragmentovaná. Jsou tu vítězové i poražení porevolučního transformačního vývoje. Lidi se hlásí k různým politickým garniturám. Jít tedy do politiky s cílem sjednotit národ je naivní idealistická představa. Stačí, když nebudeme poštvávat.“

Nemocný muž Evropy?

Na to, v jakém stavu nás 34. výročí sametové revoluce zastihlo, se názory různí. „Vládní strany akcentují to, že se máme nejlépe, jak jsme se kdy v porevolučním období měli. Opozice zcela legitimně říká, že české domácnosti chudnou, inflace stoupá. Máme tady ale politickou pluralitu, a to je z politologického hlediska stoprocentní pozitivum. Nesouhlas s vládou je možné dávat svobodně najevo. Jako společnost na tom tedy vůbec nejsme špatně,“ je přesvědčen Just.

Minimálně úsměvné je ale podle něj to, že se v těchto dnech stalo jedním z největších témat to, kolik stojí Nutella v německých supermarketech. „Nechci vůbec zlehčovat dvojí kvalitu a ceny potravin, na které poukazují současný a bývalý premiér. To je fakt. U obou mi ale chybí krok B, tedy co s tím chtějí dělat. Bohužel si myslím, že nás tyto typy kampaní budou v následujících měsících v souvislosti s evropskými volbami čekat mnohem více. Určitě si ale myslím, že ti, kdo cinkali klíči na Václavském náměstí, nepředpokládali, že se politika zploští na tato témata,“ uzavírá Petr Just.