Na speciální procházkové trase v Luhačovicích můžete vidět až 150 netradičních ptačích budek a krmítek
Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji lákají především na léčivé prameny. Do Luhačovic se ale dnes už nejezdí jen za léčením. Zdejší podmínky uspokojí návštěvníky turisticky, sportovně i společensky založené. Poznat toto město, ležící v údolí mezi Vizovickou vrchovinou a chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty, je možné z mnoha úhlů pohledu. Vydat se můžeme například po trase umělecky zpracovaných ptačích budek a krmítek.
Další tipy na procházky a výlety ve Zlínském kraji najdete na https://rozhl.as/TipyNaVyletZL.
K oblíbeným kratochvílím lázeňského života v Luhačovicích patřilo od nepaměti krmení ptáčků u altánů minerálních pramenů v lesních zátiších. Proto se luhačovický Okrašlovací spolek Calma v roce 2013 postaral o vytvoření unikátní venkovní galerie, tematické pěší stezky kolem umělecky zpracovaných ptačích krmítek a budek. Na výrobě ptačích obydlí se podílelo na osmdesát umělců a také studentů uměleckých škol. V průběhu deseti let trasu ozdobilo kolem sto padesáti budek a krmítek.
Cestu můžete začít na takzvaném Ptačím náměstí u pramene Aloiska, který se nachází nad hotelem Radun. Trasa kopíruje hranice městské památkové zóny. Od Aloisky vede okruh k prameni doktora Šťastného přes Lázeňské náměstí k hotelu Jestřabí, prameni Ottovka, kostelu sv. Rodiny přes ulici Bílá čtvrť a vrací se zpět k prameni Aloiska na Ptačí náměstí.
Tam můžeme najít jednu z unikátních budek z dílny řezbáře Michala Kotáska. Vytvořil drobnou imitaci chrámu. Na spodní části budky si ti pozornější mohou všimnout detailu ze Sixtinské kaple, postavy Adama, který vznikl technikou intarzie ve dřevě.
Budka jako šachovnice nebo hodiny
Autoři dodali budky z různých materiálů - od plastu, přes dřevo, keramiku, sklo, kámen až po beton. Za deset let, co umělecké ptačí budky stromy v Luhačovicích zdobí, mnohé nevydržely rozmary počasí. Ty poničené opravuje výtvarník František Petrák.
Budky a krmítka vytvořili nejen amatérští nadšenci, ale i architekti, výtvarníci a studenti škol. Svým dílem přispěli například výtvarníci František Skála, Petr Nikl nebo Robert Buček, herec Pavel Liška či hudebník David Koller. Ze škol se přidali studenti Ústavu vizuální tvorby zlínské UTB, studenti uherskohradišťské SUPŠ, studenti SOŠ v Luhačovicích i žáci tamní základní školy.
Pozorný návštěvník na trase spatří naprosto minimalistická díla, ale i práce velmi důmyslné. Stromy zdobí šachovnice, klasické hodiny – kukačky, napodobenina Jurkovičova stylu, či budky, které jsou ve funkcionalistickém stylu. A objevit můžete i ptačí obydlí s erotickou tématikou. Zkrátka, škála je pestrá a autoři byli skutečně vynalézaví.
Trasa má také svého patrona a kdo jiný by se hodil víc než svatý František z Assisi, který prý dokázal rozmlouvat s ptactvem a je zároveň patronem ekologie.
Související
-
Jezírko lásky a Barrandov – tajemná místa v okolí Luhačovic spojená s příběhy lásky i nenávisti
V pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje vás tentokrát zveme do Luhačovic za tajemnou atmosférou dvou míst.
-
LUHAČOVICE - příběhy, životy a osudy významných osobností
Luhačovice jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 16 km jihovýchodně od Zlína na říčce Šťávnice.
-
Při výletu na Pustevny můžete vidět i mořské oko, podle pověsti je bezedné
Věděli jste, i v Beskydech najdete mořské oko, tedy jezírko či pleso s průzračně čistou vodou? Je na Pustevnách, je součástí naučné stezky a vzniklo uměle.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
