Meteor o vzniku silonu, létajících talířích a nejrychlejších běžcích

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Červenec v zrcadle pranostik

Červenec, čas sklizně|foto:Shutterstock

Naši předkové dobře věděli, jak je měsíc červenec důležitý z hlediska úrody. Čas sklizně je klíčovým pro vybudování dostatečných zásob na zimu. V červenci už lze sklízet třeba žito. Záleží samozřejmě na průběhu počasí v daném roce. Právě tato proměnlivost zaujala už naše předky. Z generace na generaci si tyto poznatky předávali formou pranostik. Co lze očekávat v červenci, jsme si připomněli díky doc. Zdeňku Vašků z České zemědělské univerzity a jeho knize Hold Slunci, dešti, půdě a pluhu.

Pozoruhodný příběh silonu

Otto Wichterle (1913 – 1998)|foto: Akademie věd ČR

Dámské punčochy jsou i v dnešní době oblíbeným módním doplňkem. Když se podíváte na složení, obvykle ho tvoří asi ze tří čtvrtin polyamid a ze čtvrtiny elastan, tedy umělá vlákna tvořená řetězci velkých molekul. Plasty, „umělá hmota“. Dnes z ní vyrábíme kde co. Poprvé ji lidé vyrobili ve 30. letech 20. století v USA ve výzkumném centru chemického koncernu Dupont. Okolnosti vytvoření prvních polyamidů jsou velmi zajímavé, jak nám potvrdí prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV.

První létající talíře

UFO|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Snad každý z nás alespoň jednou v životě uviděl na obloze něco zvláštního, co si svými znalostmi nedovedl vysvětlit. Zajímavý případ se odehrál 24. června 1947. Toho dne odpoledne jistý Kenneth Arnold pilotoval své soukromé letadlo ve Skalnatých horách v americkém státě Washington. Kolem třetí hodiny nahlásil, že sleduje devět objektů ve tvaru disku, které letí ve formaci neuvěřitelnou rychlostí přes 1600 km za hodinu. Vyvolalo to senzaci, zrodil se fenomén létajících talířů a UFO. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nejrychlejší běžci zvířecí říše

Žirafa s mládětem|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Když se podíváme do zvířecí říše a budeme hledat nejrychlejšího běžce, asi každého napadne gepard. Ten dokáže vyvinout rychlost přes 100 km v hodině. Ovšem pohledem fyziky by měli být nejrychlejší savci s nejdelšíma nohama, třeba žirafy. To vyvolává otázku, zda zvířata nepoměřujeme špatně. Není nejrychlejším běžcem ten, kdo překoná délku svého těla za nejkratší čas? Pokud ano, vítězem gepard nebude. Nad novým žebříčkem se zamýšlel biolog prof. Jaroslav Petr.

Kdo byl lékař Paracelsus?

Jmenoval se Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, nicméně do historie vstoupil pod jménem Paracelsus. V oboru lékařství jde o pojem. Reformoval medicínu, aby byla, dalo by se říct, víc vědecká. Počátkem 16. století šlo o velký pokrok. Zároveň šlo o velmi složitou osobnost, se kterou téměř nikdo nevydržel. Otevřeně zpochybňoval autority své doby, což mělo špatný vliv na jeho kariéru. Tato osobnost zaujala Josefa Kleibla, zakladatele a dlouholetého redaktora Meteoru natolik, že v roce 1989 nechal natočit šestidílnou dramatizaci o životě Paracelsa. Lékař leží na smrtelné posteli, vzpomíná na svůj život a hlavou mu hlodá svědomí…

Scénář napsala Helena Benešová, mistrem zvuku byl Miloslav Turek, režie se ujala Jiřina Martínková. Účinkují: Eduard Cupák, Josef Červinka, Stanislav Fišer, Radovan Lukavský a Miroslav Masopust.