Meteor o tajných agentech termitů, putování rostlin a genetikovi s DNA

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

Genetika jako vášeň

Jan Pačes, genetik|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV se zajímá o genetiku a vše, co s ní souvisí. Dvojitá šroubovice ho uhranula natolik, že šel ve stopách svého otce prof. Václava Pačese a působí spolu nejen ve stejném ústavu, ale dokonce ve stejné skupině. S Meteorem spolupracuje velmi intenzivně od roku 2021 a přináší posluchačům často až neuvěřitelné objevy, které umí velmi dobře vysvětlit. Proto se stal jedním z pěti vědců vyfotografovaných rozhlasovým fotografem Khalilem Baalbakim. Fotka vznikla netradičně přímo u Jana Pačese doma v obývacím pokoji. Jistě jste si všimli, že jeho knihy a cédéčka nejsou pootočeny náhodně.

Čtěte také

Speciál: 60 let Meteoru z Divadla Járy Cimrmana

Jan Pačes o genetice hovořil i se svým otcem v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, kde Meteor v září natáčel Speciál k 60. výročí prvního vysílání pořadu. Mluvil o pokroku ve výzkumu genetiky, který je od roku 1963 neskutečně veliký. Tehdy dokonce někteří čeští odborníci nevěřili, že se geny přenáší molekulou DNA. Dnes žijeme v době, kdy tuto molekulu můžeme téměř libovolně upravovat.

Vynález žárovky

Žárovka|foto:Bru-nO, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Tomas Alva Edison se dlouho trápil, z čeho vyrobit vlákno žárovky. Konečně 19. října 1878 zkusil bavlněnou nit. Noc, den a ještě noc se mořil, než se mu z příze povedlo zhotovit jedno zuhelnatělé vlákénko. Cestou k foukači skla se mu rozbilo. Druhé ke skláři úspěšně dopravil - aby ho tam rozdrtil nešťastně upuštěný šroubovák. Teprve třetí vydrželo všechno včetně evakuace baňky a jejího zatavení. Dne 21. října 1879 večer pak svoji žárovku konečně rozsvítil. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Chodí mezi termity tajní agenti?

Mravenec bojující s termitem|foto:Shutterstock

Tajně se vplížit mezi mravence či termity je velmi náročné. Mají skvělé detekční schopnosti, zejména na bázi chemických signálů. Některé druhy hmyzu je ale umí skvěle napodobit a dokonale termity ošálit. Ti je považují za svůj vlastní druh a někdy se o ně dokonce dobrovolně starají a krmí je. Jakým způsobem se tito tajní agenti do termitiště dostávají? A k čemu jim je to dobré? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak rostliny putují mezi kontinenty?

Jistě jste někdy přemýšleli, jak se mohou rostliny přemisťovat po různých koutech planety, když nemají žádné pohybové orgány. Samozřejmě některé to dokáží díky semenům, která sežerou a pak na jiném místě vyloučí zvířata. Další využívají větru. Ale co třeba vodní rostlina, která žádná semena nemá? Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV takto doslova stopuje velmi vzácnou masožravou rostlinu aldrovandku měchýřkatou. Díky rozboru DNA se jí podařilo sledovat její putování po celé planetě.

Lze bojovat s lávou pomocí výbušniny?

Co dělat, když sopka ohrožuje město?|foto:Shutterstock

Zní to trochu jako šílený nápad, ale k takovému pokusu skutečně došlo. V roce 1935 se havajská sopka Mauna Loa probudila k životu. Na jejím severovýchodním úbočí se přitom nacházelo šestnáctitisícové město Hilo, jež bylo od vrcholku sopky vzdálené přibližně 50 kilometrů. Za den dokázala láva překonat až tisíc šest set metrů! Thomas Jagger, tehdejší ředitel a zakladatel Havajské vulkanologické observatoře, zastával názor, že by se pro obranu města mělo zkusit všechno. Oprášil myšlenku, se kterou si v hlavě už dva roky pohrával. Proti postupujícímu lávovému proudu použil výbušniny!

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.