Klášter Porta coeli v Předklášteří: Pod křížovou klenbou se barvily látky, dnes je to místo ztišení
Založila ho vdova po českém králi Přemyslu Otakaru I., královna Konstancie, v 1. polovině 13. století a od té doby jím prošla historie. Klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova na Brněnsku patří mezi nejrozlehlejší církevní stavby u nás a dnes v něm, stejně jako před osmi stoletími, opět žijí sestry cisterciáckého řádu.
„Hlavní klášterní kostel byl postaven v letech 1233 až 1239,“ provádí mě historik Josef Zacpal. „V roce 1239 byl vysvěcen a byl zde také pohřben jeden ze zakladatelů kláštera, syn královny Konstancie, markrabě Přemysl.“
O rok později zde naposledy spočinula i samotná královna. Přesné místo jejího odpočinku ovšem není známé, což je jedna ze záhad kláštera.
Sloh francouzské církve
„Kostel je velkolepá trojlodní stavba, která odpovídá plně tehdejším zvykům cisterciáckého řádu. Na příčnou loď, takzvaný transept, navazuje kněžiště a po stranách jsou dvě kaple. Tomuto slohu se také někdy říká sloh cistercko-burgundský, protože je charakteristický pro tento řád, který pochází právě z Burgundska v dnešní Francii,“ přibližuje můj průvodce.
Honosné vnitřní vybavení je nicméně už barokní z 18. století a podíleli se na něm nejvěhlasnější umělci působící tehdy na Moravě.
S mým průvodcem, vedoucím Podhoráckého muzea, které se stará o provádění po klášteře, vstupujeme do nádherné křížové chodby, která ze čtyř stran obklopuje rajský dvůr.
„Byla stavebně dokončena někdy v polovině 13. století a dnes se dá říci, že jde o nejzachovalejší raně středověkou stavbu tohoto typu na Moravě,“ doplňuje Josef Zacpal.
Manufaktura pod gotickým obloukem
Každý zájemce o historii umění a architektury bude jistě obdivovat raně gotické klenby a okna a povšimne si určitě i toho, že motiv zakončení hlavic se nikdy neopakuje. Právě v těchto nádherných prostorách sídlila po zrušení kláštera za Josefa II. manufaktura, ve které se barvily látky.
Z křížové chodby nahlížíme i do kapitulní síně rovněž s nádhernou gotickou klenbou, kde byla volena abatyše, konala se zde společná čtení nebo rozloučení se zemřelými. Ta se v prostorách kapitulní síně pořádají dodnes, protože klášter opět spravují sestry cisterciačky.
Čtěte také
Historie jejich bezmála osmisetletého přebývání v klášteře Porta coeli je pohnutá. Odejít musely za husitů, v době stavovského povstání, pak za josefínských reforem a naposledy v roce 1950. Vyprávěla mi o tom převorka Anežka Hasoňová, které jsem se zeptal i na to, jak se žije v tak rozsáhlém a historicky cenném klášteře, kam se sestry oficiálně vrátily v roce 1990.
Jen ticho a klid
„Krásně,“ odpovídá s úsměvem a bez zaváhání. „Jsme v klauzuře, takže se zdržujeme pouze v prostorách kláštera. Ke svému způsobu života potřebujeme ticho a klid. Je to zkrátka místo ztišení,“ shrnuje převorka.
Související
-
Bránu nebes můžete spatřit jen pár kilometrů od Brna
Jeden z nejrozsáhlejších církevních komplexů u nás, klášter Porta coeli neboli Brána nebes, můžete navštívit v obci Překlášteří u Tišnova na Brněnsku. Obývají ho se...
-
Pražští dominikáni jsou všem na očích, a přesto skryti
Tak zní podtitul výstavy, kterou před pár dny otevřeli v klášteře dominikánů u svatého Jiljí na Starém Městě pražském. A je opravdu výmluvný. Ne každý totiž ví, že ...
