Klášter Porta coeli v Předklášteří: Pod křížovou klenbou se barvily látky, dnes je to místo ztišení

10 fotografií

„Hlavní klášterní kostel byl postaven v letech 1233 až 1239,“ provádí mě historik Josef Zacpal. „V roce 1239 byl vysvěcen a byl zde také pohřben jeden ze zakladatelů kláštera, syn královny Konstancie, markrabě Přemysl.“

O rok později zde naposledy spočinula i samotná královna. Přesné místo jejího odpočinku ovšem není známé, což je jedna ze záhad kláštera.

Sloh francouzské církve

„Kostel je velkolepá trojlodní stavba, která odpovídá plně tehdejším zvykům cisterciáckého řádu. Na příčnou loď, takzvaný transept, navazuje kněžiště a po stranách jsou dvě kaple. Tomuto slohu se také někdy říká sloh cistercko-burgundský, protože je charakteristický pro tento řád, který pochází právě z Burgundska v dnešní Francii,“ přibližuje můj průvodce.

Západní průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie zdobí unikátní gotický portál|foto:Václav Žmolík, Český rozhlas

Honosné vnitřní vybavení je nicméně už barokní z 18. století a podíleli se na něm nejvěhlasnější umělci působící tehdy na Moravě.

S mým průvodcem, vedoucím Podhoráckého muzea, které se stará o provádění po klášteře, vstupujeme do nádherné křížové chodby, která ze čtyř stran obklopuje rajský dvůr.

„Byla stavebně dokončena někdy v polovině 13. století a dnes se dá říci, že jde o nejzachovalejší raně středověkou stavbu tohoto typu na Moravě,“ doplňuje Josef Zacpal.

Manufaktura pod gotickým obloukem

Každý zájemce o historii umění a architektury bude jistě obdivovat raně gotické klenby a okna a povšimne si určitě i toho, že motiv zakončení hlavic se nikdy neopakuje. Právě v těchto nádherných prostorách sídlila po zrušení kláštera za Josefa II. manufaktura, ve které se barvily látky.

Vysoká barokní zeď|foto:Václav Žmolík, Český rozhlas

Z křížové chodby nahlížíme i do kapitulní síně rovněž s nádhernou gotickou klenbou, kde byla volena abatyše, konala se zde společná čtení nebo rozloučení se zemřelými. Ta se v prostorách kapitulní síně pořádají dodnes, protože klášter opět spravují sestry cisterciačky.

Čtěte také

Cisterciácký klášter v Oseku je unikátní jako celek i díky jednotlivým prvkům

Historie jejich bezmála osmisetletého přebývání v klášteře Porta coeli je pohnutá. Odejít musely za husitů, v době stavovského povstání, pak za josefínských reforem a naposledy v roce 1950. Vyprávěla mi o tom převorka Anežka Hasoňová, které jsem se zeptal i na to, jak se žije v tak rozsáhlém a historicky cenném klášteře, kam se sestry oficiálně vrátily v roce 1990.

Jen ticho a klid

„Krásně,“ odpovídá s úsměvem a bez zaváhání. „Jsme v klauzuře, takže se zdržujeme pouze v prostorách kláštera. Ke svému způsobu života potřebujeme ticho a klid. Je to zkrátka místo ztišení,“ shrnuje převorka.