Jan Hruška: „Na rivalitu v týmu jsem citlivý. Cyklisté by měli být kamarádi a navzájem si pomáhat“

8 fotografií

Už máte růžový trikot doma pod sklem hezky na důstojném místě vystavený? Protože když jsme si spolu posledně povídali, tak byl schovaný v krabici od banánů. Kdepak je teď?
Zůstal tam, měl jsem ho už v rámu, ale musel se vyndat a šel zpátky do krabice. Mezitím se mi podařilo ten rám rozbít, takže teď dres čeká, až přijde správný okamžik a zase ho pověsíme.

Jan Hruška ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Vysvětlete těm, kteří se v cyklistice tolik neorientují, co je to za vzácnost vlastnit růžový trikot.
V podstatě máme tři velké světové silniční etapové závody. V Itálii Giro, ve Francii Tour a ve Španělku Vuelta. A každý z těch velkých závodů má označeného lídra nějakou barvou dresu. Na Tour je klasický žlutá, Vuelta je červená a Giro růžová. Historicky je v Itálii růžová proto, že závod zpozorovalo italské periodikum La Gazzetta dello Sport, které vycházelo na růžovém papíru.

Čtěte také

Největší úspěch je, že jsem to všechno přežil. Směje se jediný český držitel růžového trikotu z Gira

Teď mne zajímá nedělní hradecký závod pro malé cyklisty. Bude to už druhý ročník.
Je to výhradně pro děti. Dospělí tam budou opravdu jen kolem omladiny skákat. Na jiných závodech to bývá opačně. To jsme nechtěli, když jsou děti na závodech pro dospělé, tak se udělá doprovodný program a závody pro děti. Nejde udělat dětský etapový závod, ale chtěli jsme, aby to bylo spravedlivé. Takže dopoledne je časovka, tam má každý šanci vyjet si pořadí, v jakém bude nastupovat na hlavní závod. Aby byly závody alespoň dva a děti si mohly víc zazávodit. Když někdo přijede třeba až z Prahy a po třech minutách závodění se může sbalit a jet domů, to nám přišlo škoda.

Takže si děti užijí celý cyklistický závodní den.
Je to den napěchovaný dětskou cyklistikou.

Chtěli jsme udělat závod pro děti, jen tak ze srandy. A udělali jsme ho asi dobře, protože letos už opakujeme druhý ročník.
Jan Hruška, bývalý cyklistický profesionál

Vy se v posledních letech hodně věnujete právě dětem. Ale máte i svoji cyklistickou stáj.
V podstatě úplně omylem se mi dostal do ruky Toyota Dolák, což byl cyklistický tým. Měl nějaké problémy, takže jsem ho tenkrát převzal a shodou náhod se z něj podařilo vybudovat nynější Ghost team. Je nás zhruba 150 po celé republice. A dětí máme spoustu. Tak jsme chtěli pro ně udělat nějaký závod, jen tak ze srandy. A udělali jsme to asi dobře, protože letos už opakujeme druhý ročník.

Jan Hruška strávil 12 profi sezón ve vrcholové cyklistice|foto:archiv Jana Hrušky

První ročník byl tedy úspěšných a proto se závod opakuje.
Zpětná vazba je pozitivní a to člověka motivuje. Rozhodli jsme se proto, že závod podržíme a budeme pokračovat dál.

Čtěte také

Polévka a pivo. To je super kombinace na cyklistické ultramaratony, směje se Daniel Polman

Když jsme mluvili o vaší cyklistické stáji, tam jsou všichni profesionálové? Nebo se k vám může přidat i někdo, kdo na kole jezdí jen tak pro radost?
Máme v podstatě pyramidový systém, to znamená, máme tam pár eliťáků a potom jsou výkonnostní hobbíci. Končí to opravdu lidmi, kteří se kolem jen baví. A samozřejmě máme i dětskou sekci. Máme spoustu holek, což je také výhoda. A přidat se k nám může skoro každý. Ovšem poslední dva roky jsem vždy v půlce sezóny nucen vyhlásit stopstav, abych udržel chemii v týmu a nepřibylo moc nových lidí.

Chemie je asi v cyklistickém týmu důležitá.
Máme to na ní postavené. Kdybych já teď zmizel, tak ten tým bude sám dál fungovat, protože se tam rozjel princip sněhové koule, která už se nabaluje sama na sebe. Kdybych tam nebyl, tak si myslím, že už to pojede dál ve starých kolejích.

Jan Hruška strávil 12 profi sezón ve vrcholové cyklistice|foto:archiv Jana Hrušky (foto: Markéta Navrátilová)

Jak je ta chemie důležitá mezi absolutní světovou špičkou, které jste byl mnoho let součástí?
Když jsem byl ve Španělsku, tak jsme povinně všichni museli mluvit španělštinou, i když jsem seděl vedle Čecha u stolu, muselo se mluvit španělsky. Bylo to z toho důvodu, aby si někdo nemyslel, že se bavíme o něčem, co nechceme, aby tomu druzí rozuměli. Dnes se ale cyklistka už posunula a kluci v týmech mluví několika jazyky. Někteří spolu ani nemluví. Tady si ale u stolu všichni rozuměli a chemie tam fungovala výrazně líp. Stejně to funguje i v malých týmech. Pokud eliťáci nebudou kamarádi, tak tam bude rivalita, na kterou jsem docela citlivý. Myslím si, že tohle je věc, která by v rámci týmu určitě být neměla.

Kolik let jste byl na top světové cyklistické špičce?
12 profesionálních sezón ve vrcholové cyklistice.

Rivalita je v pořádku, když má někdo jiné tričko než já. Je můj soupeř a chci ho porazit. Ale v týmu by měl být člověk soudný.
Jan Hruška, bývalý cyklistický profesionál

Ale rivalita mezi závodníky a týmy je obrovská, když to člověk sleduje v televizi.
To je v pořádku, když někdo má jiné tričko než já. Je můj rival a chci ho porazit, samozřejmě v rámci nějakých pravidel. Ale v týmu by člověk měl být soudný. Mnohokrát se stalo, že jsem dělal domestika a přišly menší závody, kde jsem já měl mít šanci jet a ti kluci mi to vraceli. Je to opravdu o soudnosti závodníků. Dnes u některých lidí roste sebevědomí malinko víc, než by mělo.

Čtěte také

Bicykl je spolu s revolverem tak dokonalý vynález, že každé vylepšení ho jen zhorší

Zajímá mne, jak to na těch velkých podnicích chodí v zákulisí. Kolik lidí se stará o takovou Tour de France, dá se to vůbec spočítat?
Když jsem jezdil já, tak bylo v týmu 9 závodníků, byly to velké akce. A k tomu bez problémů 15 lidí, kteří se o vše starali, což málokdo ví. Obdivuju maséry a mechaniky, kteří začínají dvě hodiny před tím, než vstane první závodník a končí v hluboké noci. Záleží i na počasí. Když prší, je potřeba mýt auta a kola. Masér masíruje a pak jde ještě dělat svačiny, jezdí na nákupy, pere prádlo, roznáší vše závodníkům, snáší kufry. Teď, jak se posunul kalendář akcí a všechny závody se nahustily do dvou a půl měsíců, tak závodníky na jednotlivé akce vyměníte, ale prakticky všechny realizační týmy to pojedou v kuse. To znamená, že ti opravdu budou padat na hubu, protože se dva a půl měsíce pořádně nevyspí.

Kvůli koronaviru je cyklistická sezóna vměstnáno do několika dní.
Opravdu si myslím, že pro realizační týmy to bude strašný závod, pro závodníky samozřejmě také, ale lidé by měli vědět, že za tím stojí ještě velká parta lidí, kteří ke konci závodu toho mají plné zuby. A představa, že by se týden na to přesunuli někam dál a pokračovali znovu, ta je neskutečná.

Jakub Schmidt a Jan Hruška ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Na nedělní závody mohou ještě rodiče své děti přihlásit?
Do středy do půlnoci je online registrace, která je samozřejmě mnohem výhodnější. Jsou tam dárečky pro děti, takže neváhejte vzít ratolesti a přijďte do Šimkových sadů, když bude pěkně. Vezměte si piknikovou deku a pojďte dětem ukázat, že cyklistika může být i zábava. A hlavně pojďte jim věnovat ten den.