Jak osadit zahradu, aby zadržovala vodu

11. prosinec 2020

Kdo je připraven, není překvapen, říká se. A tak možná už nyní přemýšlíte o změnách na vaší zahradě, které zajistí, abyste nemuseli v létě tolik zalévat. Jak naplánovat novou výsadbu stromů a keřů, která přispěje k zadržování vláhy, poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

„Záleží na tom, zda máte zahradu na rovině nebo ve svahu. Zahrada v rovině se udržuje jinak, možná snáze. Ale i přesto, pokud se máme spoléhat pouze na srážky, budeme muset přiložit ruku k dílu. Voda z přívalových srážek se nevsakuje, stéká po povrchu. Pro její zachycení můžeme vytvořit na okrajích záhonů ‚okapy‘, rýhy, které vodu zadrží. Před deštěm bychom měli povrch půdy prokypřit, aby se voda lépe vsakovala. Pokud jde o výsadbu, keře, stromy, ale i jednotlivé rostliny můžeme sázet do důlků. Voda se u nich lépe drží, i při zalévání. Pokud meteorologové předpovídají více po sobě jdoucích deštivých dnů, můžeme vyrýt stružky, které ke stromům a keřům přivedou vodu z povrchu.

Zasakovací pruh pod příkřejším svahem s hranou ze dřeva

Ve svahu vyrobíme jednotlivé ‚terásky‘ a vysazujeme kulisy z keřů na kraje terásek, aby voda neodnášela zeminu a zachytávala se v kořenech těchto rostlin. Tam, kde obyčejně voda prorazí a utíká z pozemku, můžeme udělat zádržnou nádrž na vodu. Kde voda vymílá stružky, můžeme pomoci tím, že je neplníme znovu zeminou, ale hrubším a jemnějším kamenem. Voda nadělá méně škod, do rybníčku či nádrže vtéká čistší. Od nádrže pak můžeme stružkami vodu rozvádět na zavlažování podmokem. Záchytné rybníčky nebo hlubší strouhy děláme na několika teráskách ve svahu, aby voda z nich byla k dispozici na různých úrovních zahrady a nemuseli jsme pro ni stále chodit jen pod svah.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.