David Mareček: Hradní architekt? Pražský hrad si to zaslouží. Je to navýsost významný prostor

9. únor 2023

Pražský hrad je po staletí historickým sídlem českých králů a prezidentů. Na jeho podobě se podílela celá řada architektů. Ve 20. století byla dokonce zřízena funkce hradního architekta. Obnovit by ji nyní chtěl i nově zvolený prezident Petr Pavel. Proč je takový krok chvályhodný? A jakou roli v našich životech architektura hraje? Generální ředitel České filharmonie v audiozáznamu ještě zavzpomíná na pobyt v Japonsku v době tsunami a přiblíží důležité přestupy ve světě hudby.

„Myšlenka obnovit prvorepublikovou funkci hradního architekta se mi moc líbí. Kromě toho, že mám architekturu při svém cestování rád, domnívám se, že architektura by měla být nedílnou součástí našich životů,“ říká v pořadu Jak to vidí... ředitel České filharmonie David Mareček.

Podle něj totiž architektura není něco extra, co si buď můžeme, nebo nemůžeme dovolit. Je to něco, co kultivuje náš osobní prostor. „Je-li to prostor tak navýsost významný, jako je Pražský hrad, tak si svého architekta zaslouží.“

Otisk architektů

Funkci hradního architekta vytvořil ve 20. století Tomáš Garigue Masaryk. Nejznámější je zřejmě příběh slovinského architekta Jože Plečnika. Otisk velkých architektů v historii Hradu je ale mnohem delší.

Čtěte také

„Ať už je to Petr Parléř u Karla IV. nebo italští architekti u Marie Terezie,“ přitakává Mareček, přičemž dodává: „Asi nikdo nečeká, že by se Pražský hrad přestavoval. Přesto by měl na jakoukoli úpravu dohlížet někdo, kdo rozumí profesi a kdo zná historii budovy nebo místa.“

Nově zvolený prezident Petr Pavel by si v této funkci představoval renomovaného architekta Josefa Pleskota, který má za sebou velmi úspěšnou obnovu Lvího dvora nebo propojení Dolního a Horního Jeleního příkopu, za které byl dokonce oceněn. „Jeho práce, široce přijímané a oceňované, ale najdeme i jinde v České republice. Takže koncept toho, aby někdo odborně dohlížel na podobu a fungování Hradu, považuji za velmi dobrou zprávu a doufám, že se to podaří zrealizovat,“ říká filharmonik.

Genius loci

Josef Pleskot zastává mimo jiné i myšlenku, že architektura by měla ctít genius loci. „A mě hned napadla Paříž a příběh Osmana, který tedy nebyl architektem, ale způsobil, že se vybourala velká část města, aby mohly vzniknout dlouhé bulváry, které dneska chválíme a kde se lidé procházejí. Město díky tomu působí velkolepě.“

Čtěte také

Otisk architektů je ale vidět nejenom ve všech významných světových metropolích, ale v poslední době třeba i v regionech a v místech, která jsou více přírodní a méně urbanistická. „I v České republice vzniklo v posledních letech mnoho staveb třeba v horách nebo v podhůří, které dokonale spojují genia loci, tedy duch místa, a přitom mají moderní charakter.“

Najdeme ale i pravý opak. „Třeba mě vůbec netěší, jak jsou americká města koncipovaná jako místa, kde se jezdí autem. Nedá se v nich procházet a vůbec chodit pěšky, protože brzy narazíte na obrovskou silnici, čekáte strašně dlouho na semaforu, procházíte oblastmi, které opravdu nejsou hezké. V tomto směru mě těší, že žiji v Evropě, kde jsou města stavěná daleko lidštěji,“ uzavírá David Mareček.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.