Angínovník, rýmovník a kýchavice. Která z rostlin nám může pomoci při léčbě nachlazení a které se obloukem vyhnout?

„Angínovník je rostlina podobná kosatci, trvalka. Dříve se šířila pod latinským jménem Belamcanda chinensis, dnes je to Iris domestica. Listy obsahují látky s desinfekčním účinkem. Mohou se žvýkat, někoho při žvýkání ústní dutina a krk pálí dosti výrazně, někoho prakticky vůbec. Ale oběma pomůže. Dá se pěstovat nejen ve volné půdě, ale i v nádobách, na světle, někde v chladnější chodbě. Množí se semeny, rostliny se rozrůstají, dají se trhat na jednotlivé růžice.

Rýmovník můžeme letnit v teplém stínu, prý nevoní mouchám, komárům a mšicím|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Aromatický rýmovník protáhne dýchací cesty a navíc odpudí obtížný hmyz. Plectranthus, česky nazývaný molice, moud nebo rýmovník, je rod teplomilných rostlin z čeledi hluchavkovitých. Aktuálně zahrnuje přes tři sta padesát druhů. Vyhledávaný pro domácí pěstování je rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus) a rýmovník citronový (Plectranthus amboinicus), kterému se taky říká kubánské oregano či mexický eukalyptus.

Pěstování rýmovníku jako pokojovky je snadné, dobře poroste i při minimální péči a zkušenostech. Navíc docela pěkně zdobí. Celá rostlina je porostlá chloupky. Má dužnaté, oválné listy se zubatým okrajem. Letnit ji můžeme na východním nebo severním okně v truhlíku, nebo ji vysadit ven do přistíněného záhonu. Dobře se množí, řízky rychle a snadno koření. 

Plectranthus, česky nazývaný molice, moud či rýmovník, je rod teplomilných rostlin z čeledi hluchavkovitých|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Když promnete v prstech list rýmovníku a přičichnete si, vůně vám ‚protáhne‘ dýchací cesty a možná uvolní ucpaný nos. Z rýmovníku lze připravit také sirup a přidávat ho do čaje. Listy rýmovníku voní po meduňce, mátě a kafru. V místnosti s rýmovníkem se lépe dýchá, rostlina navíc odpuzuje nepříjemný hmyz, hlavně mouchy, komáry a mšice. Prý také vyžene ze spíže potravinové moly.

Kýchavice bílá Lobelova|foto:Profimedia

A kýchavice? Měli jsme ji v botanické zahradě v Táboře. Mezi jedovatými rostlinami kýchavici bílou (Veratrum album), v části arboreta zvaném Krkonoše rostla kýchavice bílá Lobelova. Ještě existuje kýchavice černá. Jsou významně jedovaté, patří mezi nejjedovatější rostliny v naší přírodě rostoucí. Jsou chráněné z pohledu četnosti výskytu. Historicky se používaly jako léčivo, ale spíše vzácně. Prášek z kýchavice vyvolává kýchání, v jedné starší knize jsem našel, že se přimíchával do kýchacích prášků. Je to dost na hraně, dávka pro vyvolání prudké otravy je přibližně 1-2 g prášku na osobu.“