Adam Černý: V Číně nevídané, omluva úřadů za cenzuru
V zemi, kde se politická moc snaží kontrolovat kdekoho a kdeco, jsou překvapení vzácným zbožím. Jedno z nich zažila reportérka čínské státní televize CCTV Jang Chaj-ling, když v přímém přenosu reportovala z města Jen-ťiao, kde exploze plynu zabila přinejmenším sedm lidí a takřka třicet zranila.
Zčistajasna ji však přerušil zásah bezpečnostních siláků, kteří se ji snažili zakrýt a vystrnadit z dohledu kamery. Režii v centrále televizní stanice nezbylo než nečekaný karambol vyřešit radikálně, a to stopnutím přímého přenosu.
Čtěte také
Ten však trval příliš dlouho na to, aby se malér podařilo sprovodit ze světa. Vzápětí se strhl poprask na sociálních sítích, jediném prostředí, kam tu a tam – i když zpravidla dočasně – mohou přímo proniknout názory veřejnosti.
Jeden z uživatelů sítě WeChat si neodpustil sarkasmus, že i nejmocnější médium v zemi poznalo železnou pěst socialismu. Bdělí cenzoři postřehli riziko a příspěvky diskutujících, které ve velmi krátké době dosáhly přes sto miliónů sledování, začali důsledně mazat.
Nebyli však dost rychlí na to, aby si pozorná veřejnost nestačila přečíst například příspěvek bývalého šéfredaktora státního deníku Global Times Chu Si-ťina, který zdůraznil, že je rozhodně proti tomu, aby se reportérům bránilo v práci.
Čtěte také
Kdo by si myslel, že názor bývalého šéfredaktora vlivného deníku nemusí být tak důležitý, musel si udiveně protírat oči, když četl prohlášení oficiální, tedy straně podléhající Všečínské asociace novinářů, která se na své webové stránce důrazně ohradila proti zásahu policie vůči reportérce.
Vrcholem překvapení bylo, když se úřady ve městě Jen-ťiao omluvily, i když omluva to byla polovičatá, protože zmiňovala nedostatek obratnosti policistů, kteří jen chtěli přesvědčit reportéry, aby místo opustili s ohledem na riziko další exploze.
Nezamýšlené důsledky
Od polovičatosti už byl k normalizaci jenom krok a Čína se vrátila k praxi, kvůli níž se v pravidelném žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic nachází na předposledním 179. místě, těsně před Severní Koreou.
Nadále totiž platí pověstný Dokument číslo 9 z roku 2013, kdy se nynější vůdce komunistické strany a státu Si Ťin-pching dostal na vrchol moci. Dokument se kategoricky staví proti „jakékoli svobodě tisku podle západního vzoru“ a zdůrazňuje, že „média a vydavatelské domy podléhají stranické disciplíně“.
Incident z města Jen-ťiao ukazuje, že praxe striktní politické kontroly má své nezamýšlené důsledky. Když lidé nedostanou důvěryhodné informace z médií podléhajících cenzuře, hledají způsoby, jak si je opatřit jinde – a hlavně, kypří se tak živná půda pro dohady a spekulace, které jsou pro režim možná nebezpečnější než holá fakta.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
