Virtuos s modrými houslemi a Jihočech Pavel Šporcl slaví padesátiny. Zazní jeho variace na Kde domov můj
Vlídné tóny jsou tentokrát plně věnovány houslovému virtuosu jihočeského, přesněji řečeno českobudějovického, původu Pavlu Šporclovi, který slaví 25. dubna padesáté narozeniny velkým koncertem ve velkém sále pražské Lucerny.
Pavel Šporcl si získal veliké renomé nejenom špičkovou interpretační kvalitou, ale také nápaditým zapojením, řekněme, mimohudebních efektů. Tím přivedl ke klasické hudbě posluchače, kteří by si k ní jinak cestu nenašli.
Pavel Šporcl se začal učit na housle v pěti letech. Absolvoval pražskou konzervatoř a hudební fakultu Akademie múzických změní u profesora Václava Snítila. Už v době dospívání se jeho talent projevil na různých uznávaných soutěžích a přehlídkách, třeba i rozhlasovém Concertino Praga. Na HAMU se po letech vrátil už jako učitel.
Hudební vzdělání si velmi talentovaný a cílevědomý houslista v 90. letech prohluboval na amerických školách, včetně prestižní Juilliard School v New Yorku, pod vedením renomovaných pedagogů.
Jako sólista vystupoval Pavel Šporcl s řadou domácích a zahraničních ansámblů, včetně České filharmonie, Liverpoolské královské filharmonie nebo Francouzského národního orchestru. A hrál na úctyhodných koncertních pódiích, také v newyorské Carnegie Hall.
Pavel Šporcl, jehož o čtyři starší bratr Petr je skvělým violoncellistou, má na kontě řadu prestižních ocenění a také bohatou diskografii zahrnující množství alb prodejně velmi úspěšných a oceněných platinou.
Čtěte také
Jedním z nich je Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, soubor čtyř koncertů pro housle a smyčce rozdělených ročními obdobími jaro, léto, podzim, zima. Vivaldiho Čtvero ročních období je oblíbenou položkou v repertoáru houslového virtuosa Pavla Šporcla, a tak není divu, že jej před šestnácti roky natočil poprvé i na desku Supraphonu. Každý z koncertů má tři věty, tedy i ten první nazvaný Jaro. A z něj v podání Pavla Šporcla a Pražské komorní filharmonie zazní ve Vlídných tónech úvodní věta Koncertu č. 1 E dur.
Můžete se také zaposlouchat do melodií slavného skladatele rumunského původu Vladimira Cosmy ze dvou francouzských filmů – Alexandre le Bienheureux, s Philipem Noiretem v hlavní roli, a komedie Velký blondýn s černou botou s Pierrem Richardem. Ty spojil Pavel Šporcl se svou cikánskou cimbálovou kapelou Gipsy Way Ensemble v jeden celek na albu z roku 2014 Gipsy Fire, Cikánský žár.
Žánrové přesahy a stylizace s modrými houslemi od houslaře Jana Špidlena počínaje a pirátským šátkem konče k Pavlu Šporclovi patří. Ovšem vraťme se zpátky k hudbě, před sedmi roky houslový virtuos zaujal svou osobitou variací na naši národní hymnu Kde domov můj, a tu si můžete poslechnout v nahrávce z předloňského alba Paganiniana, kde jako host účinkuje vynikající kytarista, také Jihočech Lukáš Sommer.
Nelze zapomenout, že Pavel Šporcl je Jihočech a Budějčák. „V Budějovicích už nebydlím, ale stále je považuji za svůj domov,“ říká houslista, který stál jako patriot loni u zrodu mezinárodního festivalu Hvězdy nad Vltavou.
Související
-
Kdo chce býti veselý, nechť poslouchá sváteční Vlídné tóny i s melodií z filmu Velikonoční přehlídka
Zřejmě jediným klasickým evergreenem, který nese v názvu přívlastek velikonoční, je stařičká titulní píseň slavného muzikálu Easter Parade s Judy Garland a Fredem Astairem.
-
Svěží závan z komunistické NDR – kapelník, klarinetista, před 100 roky narozený Günter Gollasch
Svět rozdělený železnou oponou v zemích východního bloku nepříjemně zužoval hudební přehled. V rozhlasovém vysílání byla naprosto prioritně zastoupena povolená produkce.
-
Miroslav Kefurt byl znamenitý kytarista, v daleké Kalifornii se stal obětí kruté rodinné tragédie
Vybrali jsme v širším žánrovém rozpětí nahrávky vynikajících českých kytaristů spíše dřívějšího data vzniku. Ovšem první polovinu jsme vyhradili jenom jednomu kytaristovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.