„Léta 1528, 9. dne měsíce dubna, na den Sazometné středy, král Ferdinand I., upokojiv Království uherské, po třetí do Prahy přijel.“

Václav Hájek z Libočan et cetera, kazatel kláštera svatého Tomáše v Menším Městě pražském, čtoucímu kroniky tyto pozdravení v Pánu Kristu vzkazuje:

„Jan Pašek byl rodem ze Starého Knína. Býval chatrným žákem po školách, rektorem i kantorem; potom oddav se do koleje pražské, byl učiněn bakalářem i mistrem.“

„Roku 1546, prve nežli začala válka v říši, kterouž Karel toho jména Pátý proti kurfiřtu saskému a jeho spojencům zdvihl, narodilo se dítě v nějaké vsi v zemi franské.“

V tomto utěšeném dni se vám chystáme ve třístém patnáctém dílu seriálu Toulky českou minulostí vyprávět o jednom člověku s utěšeným osudem.

I když král Ferdinand po svém vítězství nad českými rebely nepřál houfným popravám, domníval se, že několik trestů hrdelních bude užitečnou výstrahou.

„Když jsem ve svém věku mladém na cestu jeruzalémskou do země kdysi judské se vydal, nepřišlo mi to na mysl, abych to své putování kdy vůbec na světlo vydati měl.“

Ze svého manželství s Annou Jagellovnou měl Ferdinand patnáct dětí. Při jeho smrti bylo živých ještě třináct, deset dcer a tři synové.

Filipina Welserová, manželka císařova syna Ferdinanda, žila se svými dvěma dětmi, Ondřejem a Karlem na Křivoklátě, kam se odstěhovala z Březnice, všemi ctěna a vážena.

„Úskoky ďábla jsou nevyčerpatelné, ale zmařeny jsou dobrotivostí božskou.“