Poklady Národního divadla: Z nepohodlných hereček hvězdy. Osudové představení Dany Medřické a Vlasty Fabiánové
Hrálo se i v době, kdy jednu z nich z divadla vyhodili. A skončilo až smrtí druhé.
Kočičí hra. Stále vyprodaná tragikomedie Maďara Istvána Örkenye měla premiéru 7. února 1974 v tehdejším pražském Tylově, dnes Stavovském divadle. Podle archivářky Národního divadla Marie Hradecké to bylo osudové představení dvou hereček: Dany Medřické a Vlasty Fabiánové.
Dohromady mělo za osm let neuvěřitelných 403 repríz. Hrálo se i ve chvíli, kdy bylo Fabiánové v Národním divadle za nedůstojných okolností ukončeno angažmá. Inscenace byla stažena až kvůli smrti Medřické v lednu 1983.
Erži: „Naše rozhovory mají takové zvláštní kouzlo a často trvají dlouho do noci. Zdá se mi, že poslouchám svého mladého Viktora. Zase prožívám naše krásné prázdniny...“
Gizela: „Věř mi, že když člověk nemá na vybranou, je lépe být starý. Ale nejbolestivější je stáří, které si hraje na mládí.“
Erži: „Kdybych měla začít znovu, nežila bych jinak... Byl to krásný život
Macskajáték
„Když mi bylo zle, ať z jakékoliv příčiny, Kočičí hra mne vždy vyléčila, obrodila nadějí,“ vzpomínala Medřická na „svou“ Eržiku Orbánovou. Vedení divadla tehdy chtělo nepohodlnou herečku dostat do podprůměrného představení. Stal se pravý opak.
Nejúspěšnější inscenace v historii Národního divadla, v originále nazvaná Macskajáték, je o lásce nejen mezi sestrami. V hlavní roli jsou telefonáty dvou stárnoucích sester, které jsou si na míle vzdálené adresou i povahou. Jedna dává přednost jistotě, druhá má nepořádek úplně ve všem. Podívejte se ve videu na fotografie ze hry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
