Po stopách rodu: Navštivte své nejstarší příbuzné a nahrajte jejich vzpomínky, radí genealog
Kdo by nechtěl znát svůj původ, a dozvědět se informace o svých předcích? Svátečním Hostem Dopoledne pod Ještědem byl genealog Julius Jankovič.
Čtěte také
„Vytvořit si rodokmen může být na první pohled jednoduchá záležitost, pokud bychom ale chtěli jít do hloubky, je potřeba mít informace a znalosti,“ vysvětlil na úvod genealog Julius Jankovič
„Obvykle se setkáváme s rodokmeny obyčejnějšího charakteru, jako jsou sedláci a podobně, nicméně, podařilo se nám i propojit takto rody se šlechtou. Mně se poštěstilo dostat se k informaci, z rodokmenu, který zpracovával kolega, že můj vzdálený příbuzný, známý sochař, se zúčastnil soutěže o sochu svatého Václava na Václavském náměstí, předběhl ho ale nějaký Myslbek,“ popsal badatel Jankovič s nadsázkou.
Klíčový bod je pro badatele pro sestavování rodokmenu rok 1651 (tzv. Soupis obyvatelstva Čech podle víry z roku 1651 – pozn. red., zdroj: web ČSÚ www.czso.cz), tam pro ně většinou všechno začíná sčítáním obyvatelstva.
Podle Julia Jankoviče by každý, kdo se chce o svém původu a rodu něco dozvědět, měl vzít diktafon, nebo mobilní telefon, a okamžitě se rozjet za svým nejstaršími žijícími příbuznými. „Protože oni mají ty vzpomínky, té nejbližší historie. A pokud oni odejdou, a to se může stát kdykoliv, třeba druhý den, tak se těžko dozvíte, jak to bylo třeba před 100 lety,“ dodal.
Do jakého letopočtu se Julius Jankovič ve svém bádání „nejhlouběji“ dostal? Co dělat, pokud by někdo chtěl nechat si sestavit svůj rodokmen? Co když někdo nemá žádné historické dokumenty? A jak práci genealogů ztěžuje zákon o GDPR? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Studenti liberecké Univerzity 3. věku pátrají jako detektivové po tajemstvích svých rodů
Jsou většinou v důchodu, mají víc volného času a rozhodli se studovat na Univerzitě třetího věku v Liberci. Desítky z nich si v červnu přebírají zápočet.
-
Po stopách šlechtických rodů aneb Co je nového na hradech a zámcích Libereckého kraje
V seriálu týdne se s redaktorem Jaroslavem Hořením můžete vydat na Sychrov, Frýdlant, Zákupy, Grabštejn, Trosky Lemberk, Hrubý Rozhozec, Bezděz, Housku a Valdštejn.
-
Tajemná i mystická místa: Po stopách šibenic, pranýřů a stínadel Libereckého kraje
Z nedílné součásti pozdního středověku a raného novověku, kterou šibenice jsou, se toho moc nedochovalo. Redaktor Jaroslav Hoření se přesto vydal jejich po stopách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
