Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Každý se cítí být ostrůvkem naděje v oceánu šílenství, říká analytička. Jak nás rozděluje Evropa?
Analytička Tereza Masopustová představí projekt Rozděleni Evropou, spolupráci Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM, který mapuje nálady a postoje Čechů k EU.
-
Ekonom: Cesta k zelené ekonomice nevede přes příkazy. Země, které nedbají na prostředí, bývají chudé
Jakou roli hraje důvěra v ekonomiku a jak české firmy přistupují ke společensky odpovědnému a udržitelnému podnikání? Na otázky odpovídá ekonom Tomáš Sedláček.
-
Genetik Pačes: Léčba černého kašle je dobrá a úmrtí výjimečná. Riziko představuje pro miminka
S čím souvisí nárůst infekčních onemocnění, které jsme považovali za vymýcené? Odpovídá molekulární genetik Jan Pačes. Vysvětlí také, proč lidem během vývoje zmizel ocásek.
-
Politolog: Pellegrini má víc es v rukávu. Bude záležet, jak se rozhodne voličstvo Štefana Harabina
Ivan Korčok a Peter Pellegrini postoupili do 2. kola voleb. Rozdíl pěti bodů nepředpovídal žádný průzkum. „Pro Pellegriniho je to velké zklamání,“ komentuje Petr Just.
-
Analytička Klímová: Uzavřením poboček pošta ušetřila 700 milionů. Další propouštění snad už nehrozí
Českou poštu čeká transformace, jejímž výsledkem bude rozdělení podniku na dvě části. Zároveň bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby. Bude se ještě propouštět?
-
Producent Mucha: Současný český film si svoji identitu stále hledá. Přesah do zahraničí zatím nemá
Letošek se v Česku nese ve znamení Roku české hudby. Debatuje se o specificích národní hudby i o renomé českého umění ve světě. Existuje vedle národní hudby i národní film?
-
Sociolog Vašečka: Bez koření i „atomových“ bomb. Takovou kampaň Slovensko asi ještě nezažilo
Na Slovensku končí kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami. O mandát hlavy státu usiluje 11 kandidátů. Kdo z nich předložil konkrétní vizi o budoucím Slovensku?
-
Politický geograf: Volby mají být svobodné, soutěživé a spravedlivé. To Rusko nezažilo ani jednou
Co hlasování Rusů v prezidentských volbách vypovědělo o režimu federace? Může se v tomto případě vůbec hovořit o možnosti volby? Na otázky odpovídá Michael Romancov.
-
Politolog: Sběr informací na politické oponenty je běžná součást politiky. Babiš ale chodí za hranu
Vláda na zítra svolala mimořádnou schůzi Sněmovny v reakci na postupy a některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Co od toho čekávat?
-
Ředitel České filharmonie: Národní hudba a kultura je to, co nás v mezních situacích drží při životě
Rok české hudby, jehož součástí byly oslavy 200. výročí narození Bedřicha Smetany, je v plném proudu. Co dalšího projekt slibuje? A proč potřebujeme národní hudbu?
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »