Nedivím se, že Svatý Jan pod Skalou bere příchozím dech, říká správce zdejší koleje Michal Šedivý

Ve Svatém Janu pod Skalou se narodil v době totality. Žije tam tak už téměř padesát let. „Celý život chodím do práce jeden kilometr, údolím mezi skalami. Když vychází slunce, nebo v zimním období, když je ještě tma. A stále si uvědomuji krásu a výjimečnost toho místa. A naprosto chápu příchozí, že jim bere dech,“ říká Michal Šedivý.

Uprostřed obce stojí někdejší benediktinský klášter s kostelem Narození sv. Jana Křtitele. „Nejstarší stavbou celého klášterního komplexu je pozdně renesanční věž. Klášter se pak dostavoval postupně. Pracovali na něm význační architekti té doby, jako Carlo Lurago, Kryštof Dietzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dietzenhofer,“ popisuje správce koleje.

Po odchodu mnichů měl klášter velice pestrou historii. „Bylo to zámecké sídlo, ale později také lázeňský dům. Zakladatel pražské čokoládovny Orion ho koupil kolem roku 1900 a vybudoval v něm lázně. Dva roky v nich jako hlavní lékař působil otec bratří Čapků. Jeho synové tam jezdili na prázdniny,“ vypráví Michal Šedivý.

Po skončení lázní sem byl z pražského Bubenče přenesen fungující učitelský ústav. Za války hrozil Svatému Janu pod Skalou stejný osud jako obcím Lidice a Ležáky. Naštěstí se mu nakonec o vlásek vyhnul. Ale ani další historie nebyla o moc veselejší. Klášter se proměnil ve věznici pro kulaky a politické vězně, dlouhá tři desetiletí v něm pak fungovala policejní škola, dokonce i pro StB,“ dodává správce.

Skála jako z lesů se vynořující ryba

Dominantou obce je mohutný skalní útvar Svatojánská skála. Už stovky let je označená velkým dřevěným křížem. „Poprvé se o něm zmiňuje Karel Hynek Mácha ve své první tiskem vydané básni Svatý Ivan. Díky tomu bezpečně víme, že minimálně od té doby tam na té skále je,“ říká Michal Šedivý.

Podle jeho slov je skála zajímavá i tím, že při pohledu zepředu vypadá z určitého místa, jako by se z hloubky lesů vynořovala mohutná ryba. „Toho si všimli studenti ze Svatojánské koleje a já musím přiznat, že byť jsem místní rodák, tohle mě nikdy nenapadlo. Ale opravdu to tak působí,“ konstatuje správce koleje.

Michal Šedivý|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Kromě toho je možné ve Svatém Janu pod Skalou vystoupat na dvě vyhlídky. Jednu s kapličkou, která stojí přímo u cesty vedoucí na vyhlídku. Původně na tomto místě stávalo mramorové sousoší svatého Jana Křtitele a svatého Ivana, později tam benediktini postavili kapli.

Druhá vyhlídka se jmenuje Mramor a z té je zmíněná vynořující se skalní ryba vidět nejlépe. „Tahle vyhlídka se nachází na místě, kam by lidé správně neměli chodit, protože tam nevede žádná značená stezka a nachází se v chráněné krajinné oblasti, ale správa CHKO to nějak toleruje a nijak to tam nehlídá,“ usmívá se Michal Šedivý.

Jak Svatý Jan pod Skalou přišel ke svému poetickému jménu a jak to kdysi bylo s poustevníkem Ivanem, který žil v tamní jeskyni, nad níž později vyrostl kostel, se dozvíte při poslechu celého pořadu.