Na Stvořidla posílám při dostatku vody jen zkušené vodáky, říká vodácký instruktor Míla Pražák

Mílu Pražáka voda dlouho míjela. „Nejdřív jsem byl s tátou na kánoi na Orlíku, ale vůbec mi to nešlo. Pak jsme jeli s našimi sousedy na řeku Ohři, jenomže tam nám celých čtrnáct dní propršelo, a to dokonce tak, že nás museli v Lokti evakuovat a ubytovat v místní škole. Takový zážitek buď člověka zlomí, anebo se vodáctví upíše na celý život. Já byl ten druhý případ,“ usmívá se instruktor.

Vodáci se podle jeho slov dělí na dvě skupiny. Na solární jezdce, kteří jedou na vodu, když svítí sluníčko, je teplo a neprší. Pro ty začíná sezóna přibližně v půlce května. „A pak jsou vodáci skalňáci, kteří jezdí na vodu celoročně, dokonce i v zimě. Například my děláme na Ohři každý rok Štědrodenní plavbu,“ vysvětluje Míla Pražák.

Sázava nabízí různě těžké úseky

Protože dnes na všech řekách fungují půjčovny lodí, může se na vodu vydat opravdu každý. Stačí si jenom vybrat. Zda si chcete užít klid a romantiku, nebo dobrodružnou plavbu plnou zážitků. Samozřejmě je ale potřeba zohlednit svoje vodácké zkušenosti.

Míla Pražák web|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

„Sázava je hezká pro začátečníky, zejména její horní úsek z Kácova do České Šternberka. Je to tak na jeden den, nejsou tam žádné peřeje, jenom pár jezů a cestou tam nečeká nic nebezpečného. Plus je tam příjemný bonus v podobě Kácovského pivovaru, kde dělají i prohlídky,“ říká vodácký instruktor.

Krásný je i spodní úsek Sázavy z Týnce nad Sázavou do Pikovic. Ten je ale náročný na vodu. „Musí tam být dostatek vody. Je označený jako divoká voda stupněm číslo 1. Tam to nedoporučuju začátečníkům nebo rodičům s dětmi, protože když je vyšší voda, tak se ty lodě cvakají,“ dodává Míla Pražák.

A pak jsou tu známá Stvořidla. „To je úplně nahoře na Sázavě. Je to velice krásné místo, ale je označené jako divoká řeka číslem 2 a navíc tam skoro nikdy není voda. Jen po velkých deštích anebo při jarním tání. Takže možnost sjet si Stvořidla je velký zážitek, ale povede se tak dvakrát třikrát do roka. A tam je to opravdu jen pro zdatné jezdce.“

Berounka jako Popelka mezi řekami

O Berounce se posměšně říká, že moc neteče. Ale podle Míly Pražáka záleží i tady především na stavu vody. „Podél cyklostezky z Berouna do Karlštejna je jeden z nejkrásnějších a nejdostupnějších úseků pro vodáky. Dá se začít v Berouně, plout buď do Srbska, nebo do Karlštejna anebo do Zadní Třebaně, tam ta voda krásně teče,“ popisuje vodácký instruktor.

I řeka Jizera je krásná a navíc je zajímavá tím, že na ni moc vodáků nejezdí. „Na Jizeru jezdí vodáci srdcaři. Nejsou na ní žádné velké peřeje, i když na tom spodním úseku jich vodák pár zažije. A jsou tam dva jezy, kde se musí přenášet. Doporučuju začínat v Benátkách nad Jizerou pod rozbořeným jezem. Pak se pluje přes Kačovský jez a potom přes Otradovický jez, který je až před soutokem s Labem. I tady řeka velmi příjemně teče a je vhodná pro začátečníky a rodiny s dětmi,“ uzavírá pozvání na vodu Míla Pražák.

Kam se můžete vydat v okolí řek, když si při vodácké výpravě uděláte zastávku, a co všechno na vás čeká ve Vodáckém muzeum ve Zruči nad Sázavou, se dozvíte při poslechu celého pořadu.