Meteor o zvířecích pověrách, žížalách a tepelné smrti vesmíru

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Pověry o savcích

Nosí ježci na bodlinách jablíčka? |foto:Shutterstock

Obrázek ježka s jablíčkem na bodlinách, zná každý. Děti berou jako fakt, že je takto ježek nosí. Není to pravda. Ježek je především hmyzožravec. Říká se, že netopýři se zamotávají dámám do dlouhých vlasů. Nebo že jsou lišky a vlci chytří.

Tyhle pověry, které se šíří celá staletí, mají samozřejmě svůj důvod. Lidé si vymýšleli vlastnosti zvířat proto, aby jimi vysvětlili chování zvířat, pro která pravé příčiny neznali. Jaké je vysvětlení pověr o savcích? O tom hovořil zoolog Jan Andreska.

Kolik vzduchu nosíme na ramenou?

Italský matematik Evangelista Torricelli při svém pokusu|foto:Profimedia

Už před dvěma a půl tisíciletími si někteří antičtí učenci s kladným vztahem k vínu všimli, že je-li násoska nahoře ucpána prstem a ponořena, víno do ní nevteče. Avšak sotva horní ústí uvolníme, víno násosku ihned naplní. Když potom násosku vyndáme nahoře uzavřenou, víno v ní zůstává. Vyteče ale, jakmile prst uvolníme.

Myšlenka, že příroda nechce vytvářet prázdno, je nabíledni. Vysvětlení ale chybělo. Až 11. června 1644, tedy před 378 lety, fyzik Evangelista Torricelli poprvé píše o atmosférickém tlaku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pompeje v Rusku

Záhada naleziště mamutích kostí v okolí obce Kostěnki v údolí řeky Don ve Voroněžské oblasti je konečně vysvětlena?|foto:Profimedia

Pompeje jsou nejznámějším příkladem, kdy vzkvétající město pohřbila k překvapení všech vrstva sopečného prachu. Podobný osud ale potkalo více měst, a to v mnohem starší minulosti. Například v Rusku je proslulý komplex paleolitických stanic v okolí obce Kostěnki v údolí řeky Don ve Voroněžské oblasti.

Ve starší době kamenné, asi před 40 000 lety došlo k zasypání obce sopečným popelem. Vědce to překvapilo, protože v okolí žádná sopka není. Teď přišli na to, že sopečný popel pocházel až z daleké Itálie. Do Ruska jsme se vydali s prof. Antoníne Přichystalem z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Máme 7 milionů žížal

Všechny žížaly světa by zaplnily 56 slapských přehrad|foto:Shutterstock

Ano, právě toto obří číslo odhadli vědci, když se snažili žížaly spočítat. Samozřejmě existuje obrovské množství druhů, odhadem 7000. Žížaly se velmi liší co do rozměrů. Od doslova miniaturních až po pětimetrové s průměrem 20 cm.

Všechny žížaly světa by zaplnily 56 slapských přehrad. Pro rostliny jsou žížaly klíčové, protože v půdě přesouvají živiny. Vědci ale našli oblasti v Kanadě, kde žížaly naopak škodí. Jak? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Hrozí vesmíru tepelná smrt?

Vesmír|foto:Fotobanka Pixabay, WikiImages, Licence Pixabay, ©

Vesmír neodvratně spěje do stavu tepelné smrti, kde jedinou formou pohybu bude neuspořádaný pohyb molekul a atomů. Celý vesmír se dostane do stavu termodynamické rovnováhy, všechna tělesa i záření budou mít jednu a touž teplotu.

Ve světě, v němž není teplotních rozdílů, nutně uvadá nejen život, ale i jakýkoliv vývoj. Vesmír upadne do tepelné agónie, z níž se už nikdy neprobere. Takový byl alespoň názor z poloviny 19. století. Co si myslí vědci dnes?

Tím se zabývá druhý díl nové knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.