Meteor o žirafím krku, záhadných krápnících a rekordním experimentu

Jak žirafy ovládají svůj dlouhý krk?

Žirafy|foto:Jolana Nováková,Český rozhlas

Žirafa sleduje svět z výšky okolo šesti metrů. Jen nejlepší tyčkaři světa by ji dokázali přeskočit. Skvělý rozhled a přístup k potravě v korunách stromů má ale i své stinné stránky. Žirafa má problém ohnout se až k zemi a napít se nebo si sednout či lehnout, a tak raději spí ve stoje a navíc velmi krátce. Má trvale vysoký tlak a vědci zjišťovali, jak se s ním vyrovnává. Analýza  genů ukázala, že je na to uzpůsobena. Jak přesně? A pomůže to k vývoji léků proti vysokému krevnímu tlaku? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Rekordní Hubbleův kosmický dalekohled

Doslova nový věk astronomie začal 24. dubna 1990, kdy po letech odkladů raketoplán Discovery vynesl na oběžnou dráhu do výšky zhruba 600 km jedenáctitunový vesmírný dalekohled pojmenovaný po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi. Srdcem teleskopu je zrcadlo o průměru 2,4 m s dohledovou vzdáleností až 13 miliard světelných let. Počet objevů dalekohledu se snad ani nedá vyčíslit a nádherné snímky vesmíru zná dnes každý. Dalekohled funguje dodnes. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohly krápníky chrlit vodu?

Gejzírové-raftové stalagmity v jeskyni Tunel |foto:Michala Janochová

Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních byly už při objevu jeskyně roku 1913 nalezeny podivné krápníky. Tyto stalagmity (rostoucí odspodu vzhůru) byly duté. To popírá teorii o růstu krápníků. Lidé si dlouhou dobu mysleli, že skrz krápník tryskala horká minerální voda. Začalo se jim říkat gejzírové stalagmity. Doc. Milan Geršl ale přišel na zcela jiné vysvětlení. Krápníky vznikly pod hladinou jezírek, jako usazeniny vykrystalizovaného sintru. Svou teorii i s důkazy představil v Meteoru.

Experiment vyžadující polovinu světových zásob prvku

Zkumavky, laboratoř (ilustrační foto) |foto:Fotobanka Pixabay

Některé chemické prvky jsou na Zemi velmi běžné. Jakmile se blížíme ke konci chemické tabulky k rostoucímu protonovému číslu, dostaneme se do oblasti prvků, které se rychle rozpadají. Některé z nich vznikají jen v jaderných reaktorech. To je případ einsteinia. Dá se ho vyrobit jen malé množství s poločasem rozpadu 1 rok. Vědci přichystali experiment, který měl zjistit základní vlastnosti prvku, o kterých se dosud jen spekulovalo. Stačilo jim k tomu pouhých 200 nanogramů prvku. Přesto šlo o polovinu světových zásob! Výsledky pokusů představil dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Vnímají zvířata elektrické pole?

Vnímají ryby elektrické pole?|foto:Fotobanka Pixabay

Voda, která má vyšší elektrickou vodivost, než vzduch, jakoby přímo vybízela k tomu, aby se zvířata v ní žijící naučila vnímat elektrické pole. To se také v řadě případů potvrdilo. Některé ryby využívají svého elektrického smyslu k lovu, jiné naopak k obraně. Některé ryby pomocí elektrických signálů dokonce komunikují. Zajímavé schopnosti zvířat popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V Meteoru si z knihy čteme a každý týden vyhlašujeme soutěž.