Meteor o videohře pro prasata, první vlaštovce a neuvěřitelném hmatu krtků

Minulý týden Meteor oslavil jubilejní 3000. díl. Vše podstatné najdete na speciální stránce Dvojky. Petr Sobotka, Kateřina Březinová a Jaromír Meduna byli poté hosty Toboganu (záznam).

Výron lávy ze sopky Fagradalsfjall|foto:Kristinn Magnusson/mbl.is, Reuters

Zajímavostí je, že právě v průběhu vysílání jubilejního Meteoru došlo k vývěru magmatu na Islandu z vulkánu Fagradalsfjall, jak to předpovídal předminulý Meteor. Zeptali jsme Dr. Josefa Horálka z Geofyzikálního ústavu AV, jestli sopečná erupce probíhá podle očekávání. Podle geofyzika je to teprve začátek mnohem silnějších vulkanických projevů.

Chcete si zahrát videohru s prasetem?

Hrajete rádi počítačové hry? Takové ty staré, jednoduché videohry? Mohlo by se vám stát, že vás porazí nějaké prase.

Vědci zjistili, že prasata umí pochopit a ovládat jednoduché videohry |foto:Profimedia

Samozřejmě máme na mysli čtyřnohého živočicha. Vědci skutečně naučili prasata hrát jednoduchou videohru. Motivací byl pro ně příjem potravy. Překvapivou novinku přinesl biolog prof. Jaroslav Petr. Nebylo jednoduché naučit prasata ovládat počítač, když nemají prsty. Ale kopýtkem dokázala ovládat páku, která plnila funkci joysticku. U prasat se pak dokonce vyvinula závislost na videohrách.

První transfuze konzervované krve

Když do nemocnice dorazí pacient s velkou ztrátou krve, je řešení často jednoduché. Lékař sáhne do lednice, vytáhle plastový pytlík s krví dárce, propojí ho s tepnou nemocného a transfuze může začít. 

Krvinky|foto:Fotobanka Profimedia

Před 107 lety něco nemyslitelného. Lednice už tehdy existovaly, dokonce od roku 1911 i pro domácnosti, ale krev nikdo neuměl skladovat. Srážela se. S řešením přišel belgický lékař Albert Hustin. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč jedna vlaštovka jaro nedělá?

Symbolem tažných ptáků jsou u nás vlaštovky. Na podzim se houfují a hromadně vyrážejí za teplem|foto:Shutterstock

Všichni známe rčení Jedna vlaštovka jaro nedělá. Říká nám, abychom si dali pozor a z jednoho případu nedělali dalekosáhlé závěry. Přesto takové tendence člověk má, už od nepaměti.

Matematik Petr Klán připomněl chování námořníků při Kolumbově první výpravě. Vždy, když uviděli na obloze ptáky, radovali se, že je země blízko. Opakovaně byli zklamáváni. Co k tomu může říct matematická logika? Měli bychom uvažovat jinak?

Ochladí nás Golfský proud?

Čas od času se objeví zprávy o tom, že Golfský proud slábne a Evropu čeká malá doba ledová, jak se to stalo několikrát v minulosti, naposledy před 12800 roky.

Golfský proud|foto:Miroslav Kutílek

I teď nejnovější studie ukázala, že Golfský proud je nejslabší za posledních 1000 let. Znamená to, že se v důsledku toho ochladí klima Evropy? Meteorolog Martin Novák upozorňuje, že žijeme v éře oteplování planety a oslabení Golfského proudu nanejvýš zpomalí oteplování Evropy. Navíc klimatické modely se slábnutím proudu počítají a probíhá podle plánu. Proč proud slábne? Jak bude v Evropě za 80 let?

Proč má krtek na nose 22 prstíků?

Většina savců je pro účel hmatu vybavena hmatovými chlupy. Jiná zvířata, třeba krtek hvězdonosý, má čidlo hmatu přímo na čenichu.

Kretek |foto:Shutterstock

Zajišťuje ho 22 hmatových masitých „prstíků“, které dávají nosu hvězdicovitý tvar. Nejedlý předmět pozná krtek hmatem během 0,008 sekundy. Jen pro srovnání, řidič stihne šlápnout na brzdový pedál za 0,65 sekundy poté, co zahlédl na semaforu červenou. Řidič je v této reakci 80x pomalejší než krtek! Úžasný krtkův hmat ve své knize popisuje biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.