Meteor o střevních bakteriích, jaderném úložišti a oživování nosorožce

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Budeme mít ve střevech umělé bakterie?

Střevní mikrobiom je v medicíně doslova hitem posledních let. Ukazuje se, že z velké míry řídí naše zdraví|foto:Shutterstock

Střevní mikrobiom je v medicíně doslova hitem posledních let. Ukazuje se, že z velké míry řídí naše zdraví. Spousta bakterií nám pomáhá trávit jídlo a vylučuje látky důležité pro naše tělo. Jsou tam ale i bakterie, které bychom z pohledu člověka mohli označit za zlé. Důležitá je rovnováha.

Velmi zjednodušeně řečeno: pokud převažují hodné bakterii, jsme zdraví, pokud zlé, jsme nemocní. Jaké jsou nejnovější výsledky výzkumu? Objevili vědci další způsoby, jak si zvýšit imunitu? O tom hovořila prof. Helena Tlaskalová – Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV.

Objev elektronu

Fyzik Joseph John Thomson ve své laboratoři v Cambridge kolem roku 1904|foto:Profimedia

Jev zvaný elektřina se vědecky zkoumá přes 400 let. Většinu té doby panoval názor, že elektřina i magnetismus jsou určitým druhem neviditelné, nehmotné a nezjistitelné substance, kterým se tehdy říkalo fluidum.

Teprve v 19. století se začalo uvažovat o atomech a bylo stále více patrné, že také elektrický proud „přenáší“ jakási dosud neznámá částice. Dnes každý školák ví, že se jmenuje elektron. Ale prokázat jeho existenci byl pro vědce oříšek.

Poprvé o svém objevu elektronu přednášel fyzik Joseph John Thomson v Anglii 30. dubna 1897. Zaslouženě za to dostal Nobelovu cenu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má smysl budovat trvalá jaderná úložiště?

Co kdybychom jaderný v budoucnu ještě využili?|foto: Enrique, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Celý svět ví, že uhelné elektrárny jsou zdrojem oxidu uhličitého, který zesiluje skleníkový efekt. Jenže uhlí je dost, je poměrně levné a jeho spalování je zdrojem stabilní energie. Konkurovat mohou třeba jaderné elektrárny.

Ty se ale potýkají s nedůvěrou obyvatel a nevyřešenou otázkou trvalého úložiště. Kam s jaderným odpadem? A co kdybychom si ho nechali a v budoucnu ještě využili? Nad tím se zamýšlí geofyzik Leo Eisner.

Oživí vědci vyhynulého nosorožce?

Jeden z posledních nosorožců tuponosích severních odpočívá v keňském národním parku (červenec 2021)|foto:Profimedia

Rozvoj genetiky možná pomůže zachránit před vyhynutím jednoho typického představitele africké přírody. Nosorožce. Konkrétně jde o nosorožce tuponosého severního. Bez vědy by už vyhynul. V přírodě žijí už jen dvě samice a ani jedna nedokáže zplodit potomka.

Co s tím? Vědci chtějí využít zamrazených spermií a nejen to. Pokusí se „vyrobit“ nové spermie z buněk kůže. Podrobnosti popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Co spojuje boha Dia s kosmickým zářením?

Stará hvězdná mapa znázorňující boha Dia metajícího blesky|foto:Profimedia

Zeus byl hlavním bohem řecké mytologie a mezi velkou řadu jeho schopností patřilo i vrhání blesků. Dnes víme, že příčinou tohoto přírodního jevu je výboj mezi nabitým bouřkovým mrakem a zemí. V poslední době se ale ukazuje, že by k bleskům možná nedocházelo, nebýt vesmíru.

Překvapivou souvislost kosmu se zdánlivě čistě pozemským jevem přináší druhý díl připravované knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.