Meteor o matematickém cukroví, vědeckých básních a Keplerovi v Praze

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Cukroví pohledem matematiky

Tvary cukroví|foto:Barbora Slezáková

Na vánočním stole můžeme najít z pohledu geometrie čtverce, kruhy, obdélníky, trojúhelníky, spirály, kříže… Jsou to pěkné příklad tvarů. Právě tvary se zabývá obor matematiky zvaný topologie. Ten se snaží udělat ve tvarech pořádek.

Topologie má jednoduché pravidlo: dva tvary jsou stejné, pakliže se druhý dá vytvořit z prvního jen tím, že se první zdeformuje, ale při tom nepřetrhne ani jinak nepoškodí. Z takovéto definice mají koule i chobotnice stejný tvar. Připadá vám to zvláštní? Jaké další důsledky má přístup topologie? O tom hovořil matematik doc. Petr Klán.

První lék proti infekcím

Německý biochemik Gerhard Domagk, nositel Nobelovy ceny za rok 1939|foto:Profimedia

„Když na určitého mikroba dokážeme navěsit určité barvivo, proč bychom na něj nezkusili navěsit specifický jed?“ Tohoto nápadu se ujal německý lékař Gerhard Domagk a hledal mezi vytipovanými druhy látek takovou, která by ničila vždy jen jeden druh mikrobů.

Stovky zvířat hynuly s neochvějnou pravidelností, avšak právě na Štědrý večer 1932, těsně před odchodem domů na sváteční večeři, Domagk zjistil, že dvanáct myšek nakažených streptokoky od člověka s otravou krve, je naživu! První chemoterapeutikum bylo na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dá se básnit o fyzice?

Verše komentuje astrofyzik Petr Kulhánek|foto:Marián Vojtek

Básnit se dá o lecčems, ale básně fyzikální či matematické vyžadují od autora znalosti. Ty má náš posluchač Vít Ryšánek, který napsal sbírku básní Rýmy vědami cinklé. Po několik Meteorů z nich recituje Otakar Brousek. Verše komentují děkan MFF UK Doc. Mirko Rokyta a astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Dnes se rýmy zaměří na to, proč mužům padají vlasy, jestli ve vodiči elektrony opravdu tečnou a proč souboj Tesly s Edisonem vyhrál Tesla, když se prosadil střídavý proud nad stejnosměrným.

Vypadávají rybám zuby?

Kapr nás nekousne, přestože má daleko v krku u žáber zuby. Velká spousta dravých ryb má ale desítky i stovky ostrých zubů. Při denním používání se lámou, tupí i vypadávají. Ryba si nemůže dovolit přijít o větší množství zubů.

Vědci teď sledovali rekordmana – hřebeníka velkého, který má v tlamě 550 zubů a jejich ztrátu řeší neskutečně rychlou výměnou. Roste mu až 20 nových zubů denně. Zajímavý pokus popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Složitý zrod Keplerových zákonů

Johannes Kepler se narodil před 450 lety|foto:Profimedia

Johanes Kepler strávil 11 let svého života na dvoře císaře Rudolfa II. Pozval ho Tycho Brahe a Kepler svůj pobyt náležitě využil. Popsal vznik sněhových vloček, objevil jasnou supernovu, ale především formuloval své zákony pohybu planet kolem Slunce.

To vše v době, kdy měla velkou moc církev. Musel například svou matku zachraňovat před upálením, které jí hrozilo po nepodloženém nařknutí z čarodějnictví.

O Keplerovi v Praze vypráví rozhlasové pásmo Rudolfa Obdržálka s názvem Cesta ke hvězdám. Vzniklo při 400. výročí astronomova narození. My si ho teď (po půlstoletí) připomeneme. Účinkují: Dagmar Sedláčková, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Josef Patočka, Vladimír Ráž a Otakar Brousek. Režie Ladislav Rybišar.