Dlouhodobé předpovědi počasí jsou hloupost. Hlavně v zimě, říká meteorolog

Meteorologové předpovídají počasí spolehlivě na příští den, i několik dní, tak proč by to neuměli i na měsíce dopředu? V médiích se skutečně objevují dlouhodobé předpovědi, které budí dojem, že to meteorologové dokáží.

To je ale častý omyl, veřejnosti takovou představu vnucují bulvární média. Meteorologové žádné dlouhodobé předpovědi vůbec nedělají.

Nevydávají sezonní předpovědi, jen výhledy na maximálně 4 týdny. Zmiňované věštby zveřejňované v našich médiích pocházejí většinou z internetových blogů různých lidí nebo z neoficiálních serverů.

Proč nejde udělat dlouhodobou zimní předpověď?

Čím je dán charakter zimní sezony ve střední Evropě? Nemá na to vliv podzimní rozložení teplot Středozemního moře a Baltu?

Teploty obou těchto moří mohou sehrát pouze určitou vedlejší roli. Nediktují charakter zimy, ale mohou být v roli „ladiče“, který bude rozhodovat o konečném vyznění. Pokud dostanou prostor.

Počasí nad Atlantikem je pro Evropu klíčové|foto:Tomáš Poláček

Hlavní faktory

Těmi jsou řídící tlakové útvary nad Atlantikem. Jde o azorskou tlakovou výši, spoluvytvářející subtropický pás vyššího tlaku vzduchu, a islandskou tlakovou níži.

Kondice obou útvarů a aktuální poloha jejich středů je důležitá pro rychlost tzv. zonálního proudění. Rychlost zonálního proudění je úměrná spádu tlaku vzduchu, tedy rozdílu tlaku vzduchu na jednotku vzdálenosti.

Tlaky

Nad Azorami je celoročně stabilní tlaková výše. Nad Islandem naopak tlaková níže. Vzduch je hnán nad střední Evropu mezi nimi a jeho teplota a další vlastnosti jsou dány tím, jak jsou tlaková výše a níže silné a kde přesně jsou.

Pokud dojde k tomu, že je v islandské tlakové níži opravdu velmi nízký tlak a naopak v azorské tlakové výši vysoký, vzduch se žene na Evropu na plný výkon. Je-li proudění silné, má to velký vliv na počasí u nás, protože přináší i do střední Evropy vlhký a relativně teplý vzduch z Atlantiku.

V takovém případě dostávají šanci jiné tlakové útvary, které nejsou nad Atlantikem, ale přímo nad evropským kontinentem. Ve střední Evropě se začne prosazovat místo větru směřujícího od západu k východu, vítr orientovaný od severu k jihu nebo od jihu k severu.

Tím se vše komplikuje, protože neexistuje jen jeden, ale hned dva možné směry větru. Navíc zcela protichůdné. Severní vítr přináší chlad, jižní teplo.

Česká zima se předpovídá velmi těžko. Záleží hlavně na tom, v jaké kondici jsou dva dominantní tlakové útvary nad Atlantikem.

Když přestane foukat z Atlantiku

Existuje třetí možný scénář. Příliv studeného kontinentálního a také suchého vzduchu od severovýchodu až východu. To jsou pak mrazivé situace s velmi hluboko klesajícími teplotami zejména v nočních a ranních hodinách. Tyto situace milují astronomové pro průzračný vzduch.