Češi ve stínu rakouských šibenic. Po stopách československých rozvědčíků pátral Stanislav Motl
Jejich odvaha byla až sebevražedná. Do nepřátelských pozic se vydávali s vědomím, že je v případě dopadení čeká smrt. Zuřila totiž 1. světová válka. Přesto se hlásili noví a noví dobrovolníci. Mladí muži plni plánů a snů pomáhali osvobodit svou vlast. Věřili v Československo, přestože stále ještě neexistovalo. Říkali si rozvědčíci. Byly jich stovky. V Rusku i v Itálii. Stanislav Motl pátral po osudech dvou z nich – Antonína Grmely a Bedřicha Havleny.
Související
-
Česká družina: Její zrod a první boje českých vlastenců v Rusku
Již v srpnu roku 1914 vznikla v Kyjevě jednotka, která se stala základem našeho největšího samostatného vojenského uskupení za první světové války – československéh...
-
Eduard Stehlík: S působením legií v Rusku jsou spojené nesmyslné legendy
Vrcholí oslavy 100. výročí vzniku samostatného Československa, na kterém měly lví podíl československé legie. Jejich památku si česká armáda připomíná i na území Ruska.
-
1216. schůzka: První bitva legií československých
Prošly si v Rusku nejprve těžkým křtem bitvy u Zborova, aby posléze poté, co si vydobyly jméno, uvízly v zemi rozpolcené občanskou válkou, zmítající se v chaosu revoluce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
